Není mnoho gambových orchestrů, ale Magda Uhlířová jeden takový v Pace postavila. Ze svých žáků, jejich rodičů, i dalších hostů, které si pozvala i zdaleka.

Magda je ředitelkou ZUŠ v Nové Pace, sama sólistka na violu de gamba, skladatelka, zpěvačka. Hraje vážnou hudbu, skladby klasiků, ale i své vlastní. Sólově, ale i jako člen orchestru. Orchestru s muzikanty širokého věkového záběru. Orchestru doplněného o flétny, kytaru, dudy, malý cimbál, kontrabas.

Věru široký záběr žánrový, nástrojový lidský. Ridina Ahmedová, která tu taky zpívala, vede v Pace Hlasový Workshop Hlasohled. Vede děti k objevování krásy lidského hlasu, jeho barev, šíře jeho využití v muzice i jinde. Sabrina Pasičnyk je muzikálně doma v Beskydech, podobně jako multiinstrumentalista Marian Friedl. Spolu taky hrají a zpívají. Pavla Fendrichová v Praze, kde jejím oborem je zpěv sborový. Karel Jiroš kytaru učí a Magdu doprovází.

Věru pestře složila Magda program. Vystřídalo se nepočítaně nástrojů mnoha velikostí. Vždyť jen gamb bylo na podiu připraveno sedm různých velikostí. Ta nejmenší byla velká jako malé housličky. Hrál i pohár s vodou, rozezvučený třením. K hraní na koncovou píšťalu stačila Marianovi jedna ruka – nemá klapky, ani otvory.

A žánry? Od renesanční písně, po lidovou z hor. „Ráno, když je třeba platit, všichni jsou bez gatí,“ zpívá se v ní. Oh, toho jemného humoru, těch barev. I zeměpis: Karpaty, Moravskoslovenské pomezí, kde se na jedné straně mluví i rusínsky. Každé místo má své písničky. I svá moudra. Třeba to, jak dívku maminka špatně vychovala. Nepověděla jí, že nesmí s každým líhat.

Byl křest. Cédéčka Magdy Uhlířové Fantazie na lidové písně – viola de gamba Magdy Uhlířové. Křtilo se vodou ze starodávné kapličky z hor. Žlutým pitím připili všichni muzikanti i zpěváci, nezapomnělo se na lidi z rodiny, přizván byl i Jirka kastelán. Každý dostal kopretinu a pravý ananas. Nádhera, ta atmosféra.

Hudba a písnička má čarovnou moc. Zvláště, když se provozuje tam, kde je přítomen onen Genius. Genius loci – duch místa. Stalo se v sobotu 11. července ve Valdštejnské Lodžii.

Bohumír Procházka