„Díky mým předchůdcům získal dvorský safari park obrovský mezinárodní kredit. Vnímám to jako velký závazek při rozvíjení jejich díla,“ říká ředitel Safari Parku Dvůr Králové Přemysl Rabas.

„Safari park do své jubilejní sezóny nakonec vstupuje v dobré formě. Naši velcí partneři v čele s Královéhradeckým krajem, ČSOB, Nadací ČEZ či Toyotou nám ve složité koronavirové době významně pomohli. Připomenout však musíme zejména bezprecedentní podporu veřejnosti, která nás svou přízní znovu utvrdila v tom, že naše práce má smysl. Všem chci za jejich obrovskou pomoc poděkovat,“ pokračuje Přemysl Rabas. Oficiální oslavy se vzhledem k epidemiologické situaci v zemi uskuteční v září.

„Pro naše příznivce ale máme k výročí alespoň malý dárek,“ pokračuje Přemysl Rabas. „Jelikož se s nimi stále můžeme setkávat jen velmi omezeně, připravili jsme pro ně aplikaci Mobilní safari. Hlas herce Martina Písaříka je provede Africkým a Lvím safari. Aplikace bude k dispozici od druhé poloviny května a zcela zdarma.“ Mobilní safari vznikalo ve spolupráci s Českým rozhlasem Hradec Králové.

Milovníci zahrady se mohou až do poloviny června hlásit také do historické fotosoutěže. Ta hledá obrazové vzpomínky na areál dvorské zoologické zahrady v letech 1946 – 1996.

Tisíce mláďat i záchrana zvířat v Africe

Během desítek let existence se v safari parku narodilo přes 8000 afrických kopytníků, mnoho z nich poprvé v rámci Česka, Československa, Evropy či světa. Legendární je chov žiraf s více než 260 mláďaty, rovněž takřka 60 odchovaných nosorožců těžko hledá srovnání. Zcela jedinečných je i na 260 mláďat psů hyenových, přes 60 gepardů, 800 zeber několika forem, přes 400 antilop koňských, přes 500 kudu malých a řada dalších. Nosorožce bílé severní nerozmnožila žádná jiná zahrada světa a přežití druhu nyní závisí na snaze světových expertů týmu BioRescue, který je koordinován právě dvorským safari parkem. Obdobně důležitá je i pozice v chovu nosorožců černých, které dvorský safari park opakovaně vrací zpět do míst jejich původního výskytu v Africe.

Nejnověji komunita zoologických zahrad ocenila přínos a význam safari parku i v oblasti chovu psů hyenových. Zooložka Gabriela Linhart se stala koordinátorkou evropského chovu psů hyenových a ze své pozice bude přispívat nejen k udržitelnému managementu populací v lidské péči, ale také k ochraně psů hyenových přímo v Africe.

Safari park spolu se Zoo Liberec na jaře 2021 podepsaly memorandum na záchranu mimořádně vzácných zeber bezhřívých. Cílem je ustavit životaschopnou populaci v evropských zahradách a zajištění přežití zeber i přímo v Ugandě, které je dnes ve velkém ohrožení.

Od zookoutku ke genetické bance afrických zvířat

Chov divokých zvířat začal ve Dvoře Králové nad Labem přesně před 75. lety. Lidé mohli 9. května 1946 v novém zookoutku obdivovat například jezevce, lišky nebo sovy. Zvířat ale rychle přibývalo a brzy vznikl i pavilon exotické zvěře s opicemi nebo lvem jménem Rémus. Zoo se brzy stala oblíbeným cílem a druhým největším i nejnavštěvovanějším místem svého druhu v zemi.

Zlom ale přišel až v roce 1965, kdy se ředitelem stal Josef Vágner. Ten prosadil zbudování safari a také zaměření na africkou faunu. Během svého ředitelování uspořádal osm expedic do Afriky, z kterých dovezl tisíce zvířat. Ta znamenala základ legendárních chovů ve Dvoře, které z něj dodnes činí nejvýznamnější genetickou banku afrických zvířat mimo jejich původní domovinu. Z odkazu Josefa Vágnera safari park čerpá dodnes, když pokračuje v unikátních chovech a vrací řadu druhů zpět do jejich původního domova. Takovými jsou například antilopy koňské, buvoli kaferští, adaxové či přímorožci šavlorozí.

Světový věhlas má i záchranný chov nosorožců černých, kteří se vrátili ze Dvora do Tanzanie a Rwandy. Patrně nejznámější jsou pak snahy safari parku o záchranu nosorožců bílých severních. Na světě jsou dnes známy už jen dvě samice těchto nosorožců a obě se narodily ve Dvoře.

 Dávnou historii připomíná snad už jen Neumannova vila, která je dodnes středobodem celého areálu. S překotným vývojem náhledu na chov zvířat a na to, jak by měla zoo vypadat, došlo k mnohým změnám. Nesmělý zookoutek se stal Safari Parkem Dvůr Králové. Místem tak kulturně i zoologicky mimořádným, že je jako jediné svého druhu v zemi kulturní památkou.

Během 75 let se v safari parku stalo mnoho světově výjimečných událostí. Dvůr Králové se stal Afrikou v srdci Evropy, plnou obrovských stád ohrožených a zřídka chovaných antilop i dalších druhů. Na základu skupin zvířat dovezených z Afriky Josefem Vágnerem vyrostly největší světové chovy žiraf, zeber, vodušek a řady dalších. Někdejší zoo jako první na světě z černého kontinentu dovezla kriticky ohrožené buvolce hiroly a jako první je také rozmnožila.

Za zmínku stojí i první mláďata okapi, hrošíků liberijských, pelikánů kadeřavých, mangabejů černých, chocholatek červených, zmijí Nitscheiových nebo a řady dalších druhů. Chovy psů hyenových, gepardů, nosorožců, hadilovů písařů či kudu malých patří k absolutní světové špičce.

A za pozornost stojí i druhy neafrické, například první český odchov arů hyacintových, velmi úspěšný chov orangutanů, tygrů ussurijských či medvědů ledních.

Výjimečnost si dvorský safari park zachovává i dnes. Nikde jinde v Česku nemohou lidé obdivovat mezi jinými drily černolící, buvoly pralesní, gazely Thomsonovy či pávy konžské. Nikde v zemi neuvidí větší smečku lvů, za kterými se mohou vypravit vlastním autem nebo speciálním Afrika truckem.

Bez výletu do Dvora si neumí představit léto stovky tisíc Čechů a cizinců. Víc než patnáctka pavilonů a větších či menších krytých expozic, ojedinělá expozice kostí či největší stálá sbírka děl legendárního Zdeňka Buriana však stále více láká k návštěvě i po zbytek roku.

Významné milníky historie Safari Parku Dvůr Králové


• 1946: Zoo otevřela 9. května 1946 na ploše 6,5 hektaru. Klece i pavilony se stavěly svépomocí, původní skleník byl později přebudován na tropický pavilon s opicemi, ptáky i lvem.

• 1956: Vedení se chopil František Císařovský, pod kterým zoo vyrostla na 28 hektarů a návštěvnost stoupla až na téměř 250 tisíc lidí ročně.

• 1959: Otevření tehdy největšího výběhu ledních medvědů v zemi; medvědi lední žili ve Dvoře až do konce tisíciletí a za tu dobu se tu narodila čtyři mláďata.

• 1961: Do Dvora Králové přišly šimpanzí samice Bonnie a Babeta, které tu žijí dodnes. Lidoopy zahrada chovala již od roku 1959.

• 1964: Otevření Terária, tehdy jediného a dlouho potom největšího v zemi; pavilon slouží po úpravách jako Vodní světy a Jedovatá Afrika dodnes. V teráriu byly i vůbec první veřejné toalety.

• 1965: Nástup legendárního ředitele Josefa Vágnera, jenž podnikl osm expedic do Afriky a dovezl více než dva tisíce zvířat. Zoo rozšířil na plochu přibližně 70 hektarů, založil safari a prosadil specializaci na africkou faunu, která trvá dodnes. Kromě mnoha dalších zásluh založil rovněž Výzkumný ústav pro ochranu genofondu a Galerii Zdeňka Buriana.

• 1968 – 1976: Pod vedením Josefa Vágnera byl vypracován projekt afrického safari a přestavby celé zahrady. Zvířata dovezená z následujících výprav dnes tvoří základ chovu nejen ve Dvoře, ale na celém světě. Transporty probíhaly letecky (menší druhy) či zaoceánskou lodí a následně lodí po Labi. Lodní transporty byly dlouhé přes 20 tisíc kilometrů a trvaly sedm týdnů.

• 1970: V nově dokončeném pavilonu se podařilo odchovat první štěňata psů hyenových. Od té doby se chov stal nejlepším na světě, dodnes se ve Dvoře narodilo 260 mláďat a zahrada vede evropský chov této ohrožené šelmy.

• 1972: Narodila se první žirafa v tehdejším Československu. Chov ve Dvoře se od té doby stal nejúspěšnějším mimo Afriku s dosud 267 narozenými mláďaty.

• 1974: Historický vchod se přesunul do míst dnešního Restaurantu Lemur.

• 1975: Z důvodu diagnózy slintavky a kulhavky (která nebyla nikdy oficiálně přiznána) rozhodla Státní veterinární správa ve Dvoře utratit stádo 46 žiraf. Zahrada byla na rok uzavřena veřejnosti. Legendární chovy se posléze obnovily, ale již nikdy v takovém rozsahu.

• 1977: Narodila se samice Elvíra, první nosorožec černý narozený v Československu. Dodnes se jich ve Dvoře narodilo 47, což je nejvíc mimo Afriku. Dnes dvorský safari park nosorožce černé vrací zpět do Afriky.

• 1980: Narodil se samec Suni, vůbec první nosorožec bílý severní narozený v lidské péči.

• 1983: V Neumannově vile se otevřela galerie obrazů Zdeňka Buriana. Dnes je největší stálou sbírkou děl tohoto umělce na světě.

• 1984: Tehdejší ředitel Jiří Svoboda prosadil skleněné stěny namísto mříží, zahájil stavbu objektů, bez nichž by safari nemohlo otevřít pro veřejnost.

• 1984: Dokončení „nového“ pavilonu lidoopů. Ten představoval největší kolekci lidoopů v zemi – šimpanze, gorily i orangutany. O rok později se podařilo odchovat prvního orangutana, celkem jich ve Dvoře Králové přišlo na svět celkem devět.

• 1988: Narození prvních gepardů. Chov se od té doby stal nejúspěšnějším široko daleko a zaznamenal na 65 mláďat.

• 1989: Pod vedením ředitele Pavla Suka bylo pro veřejnost otevřeno Africké safari.

• 1996: První žena šéfkou zoo je Dana Holečková, jež pokračovala v modernizaci, postavila například pavilon Ptačí svět a otevřela safari pro auta návštěvníků. Za jejího vedení začal safari park vracet zvířata do Afriky, a to včetně nosorožců.

• 1997: Poprvé proběhla Vánoční zoo. Podobnou akci dle dostupných údajů dosud nenabízela žádná jiná evropská zoo

• 1998: Do safari vjely autobusy i večer. Šlo o první evropské večerní safari.

• 1998: Otevřel se Ptačí svět, první expozice svého druhu v českých zoologických zahradách.

• 2000: Narodilo se mládě milénia, samice nosorožce bílého severního Fatu je posledním známým mládětem svého druhu.

• 2001: Byl dostavěn hotel Safari Lodge, který byl v roce 2010 doplněn i unikátním Safari kempem.

• 2008: Narození prvního mláděte okapi v českých zoo.

• 2009: První transport nosorožců černých do Afriky – trojice zvířat zamířila do Tanzanie do blízkosti míst, odkud odvezl jejich předky před lety Josef Vágner. Následovaly další transporty, poslední v roce 2019 do Rwandy. Nosorožci ze Dvora mají již v Africe mláďata.

• 2009: Čtyři nosorožci bílí severní se ze Dvora Králové přestěhovali do rezervace Ol Pejeta v Keni. Safari park od té doby koordinuje mezinárodní snahy o jejich záchranu.

• 2012: Do čela zoo nastupuje Přemysl Rabas. Pod jeho vedením se safari park zaměřil výhradně na africkou faunu a začal víc představovat i kulturu Afriky. Bylo postaveno Lví safari, park pokračuje ve vracení zvířat do Afriky a Africké safari bylo prohlášeno kulturní památkou.

• 2014: Dvůr Králové spálil svoje zásoby nosorožčí rohoviny, aby tak symbolicky upozornil na kritickou situaci nosorožců kvůli nelegálnímu obchodování s rohovinou. Jednou z hlavních postav zapalujících vatru byl legendární ochranář Tony Fitzjohn. Informace o ochranářském úsilí dvorského safari park se donesly až do Vietnamu, jedné s hlavních konzumentský zemí. O rok později byla ve Dvoře podepsána deklarace o spolupráci mezi ČR a Vietnamem v oblasti potírání nelegálního obchodu. V roce 2016 pak Vietnam uspořádal své vlastní symbolické pálení rohoviny, na něž pozval i zástupce Dvora Králové. V roce 2017 Dvůr Králové spálení rohoviny zopakoval, tentokrát vatru zapaloval legendární ochranář a antropolog Richard Leakey.

• 2015: Otevření Lvího safari, jediné atrakce svého druhu v zemi.

• 2016: Nedaleko pavilonu Africká savana vyrostlo západoafrické městečko Tiébélé.

• 2016: Africké safari se stalo kulturní památkou. To mezi českými zoo nemá obdoby. Kulturní památkou je i sbírka obrazů Zdeňka Buriana.

• 2018: V safari parku byla otevřena expozice Umění pod kůží aneb Krása kosti. Jedná se o největší veřejně přístupnou sbírku kosterních exponátů tohoto druhu v ČR.

• 2019: Vzniklo první embryo severních bílých nosorožců v laboratoři.

• 2019: Žirafy síťované dostaly nový pavilon. Je to poprvé v historii zoo, kdy mohou lidé vidět žirafy přes zimu.

• 2020: rozsáhlou obnovou prošly Pavilon šelem Joy Adamsonové, Vodní světy i Ptačí svět.

Zuzana Boučková