Radnice poskytla prostor a tak pozval Jičíňáky i přespolní na opakované povídání o historii hradu. Hovořil sám, promítal spoustu obrázků a často se ke slovům i obrázkům pana kastelologa Tomíčka uchyloval. Soudím, že všichni přítomní byli spokojeni. Přišli i ti, pro které by byl výstup na Veliš příliš náročný.

Přednášející připomenul, že viděno od jihu, je vrch Veliš prvním místem vhodným k obraně. Odtud jeho význam a význam hradu na něm vybudovaném. První zmínka je z roku 1326 Seznam majitelů je dlouhý, významné místo v něm zaujímají Vartembergové. Alebrecht z Valdštejna je tu zmiňován od roku 1622. Ten předpokládal tu vybudování kláštera. Leč nešťastný jeho konec v Chebu rozhodl jinak. A tak byl v roce 1658 vypracován plán na rozebrání hradu, aby nemohl být zneužit.

Vítání občánků v Lukavci.
Lukavecká miminka měla slavnost. Z děťátek se radovali i babičky, dědové a tety

Je dosažitelných několik obrazů, jak mohl hrad za své slávy vypadat. Však průzkum skutečné podoby je náročný. I proto, že na vrchu byl zřízen kamenolom a tím byl terén rozebrán. Poutavé bylo promítání mapových podkladu stávajícího stavu, do kterého se odborníci pokoušení vsadit náčrty toho, jak mohla vypadat podoba tehdejší stavby. Obrázky ukazovaly, jak náročná je práce odborníků.

Pavel Kracík ji zná a umí o ní poutavě vyprávět. Leč nechtěl, aby přednáška byla příliš dlouhá. Však bylo třeba ještě připomenout další zajímavosti. Studna byla prý hluboká 80 sáhů, což v přepočtu znamená 152 metrů. V místech zvaných Na větráku stával větrný mlýn. Dalším zajímavým objektem je studánka na severní straně vrchu, zvaná Sklepovka. Bylo by dobré, kdyby se ji podařilo obnovit.

Zdena Zuzana Bednářová vedla v lukaveckém obecním domě besedu na téma tradiční zpracování vlny.
FOTO, VIDEO: Vlna není odpad. „Vrť se a přeď, můj kolovrátku,“ znělo v Lukavci

Iluze, že hrad byl spojen podzemní chodbou s centrem Jičína, nechť zůstane půdou pro fantazii milovníků historických příběhu. Podobně se nepodařilo prokázat, že na hradě Veliši se ukrývaly kompaktáta.

Jest naše historie tuze zajímavá a poučná. Tím spíše, když můžeme mít ji spojenu s konkrétními místy, ve kterých žijeme. Je skvělé, že Jičínská beseda Touto formou nám ji přibližuje.

Bohumír Procházka (proChor)