Na přenosné rozkládací židli seděla dívka v černých šatech. Přesně takhle sedával Miloš Forman na place, když točil Amadea, za kterého dostal Oscara. Nedaleko ní, jakoby prorůstaly travou, trčí k nebi dvě krátké roury. Dívka vstane, přemýšlí, vezme jednu z těch trubek, to už Zuzka skončila svou práci, a skupina koná podle jejich instrukcí.

Tak se dělá umění zvané fotografie a umění zvané tanec.

Dívka, jmenuje se Hana Kalvachová – fotografka. Obchází tančící postavy a fotí. Ze všech stran, ze všech úhlů záběru. I proti slunci. I přes amatérské pravidlo, že proti slunci se nefotí. I skrze rostoucí trávu a keře.

Lužanské pouťové odpoledne.
FOTO, VIDEO: Pouťové odpoledne v Lužanech zvalo na atrakce, zábavu i fotbal

Setkání druhé – kavárna Amos Jičín. 5. srpna 2022, šest večer. Měsíc srpen vyhrazen jest v kavárně – výstavní síni Haně Kalvachové. Ale Hana nikde. Hana leží, jsouce sklácena chorobou, není podstatné jakou. Je přítomna svou prací. Světe div se, fotografiemi tanečnic z ateliéru Zuzky Rychterové. Třeba zdůraznit, že Hana je fotografkou monotématickou i monoprostorovou. Fotí i jiné věci, fotí a vystavuje i jinde. Prostě si se Zuzkou padly do očí a do tématu. Tanec, upřesněme, že výrazový tanec, který není baletem, ani tancem společenským, tanec který umožní inspiraci, je skvělým tématem, ve kterém se obě umělkyně shodnou.

K výstavě. Hledám slova: Jičín – jeho architektura - pohyb – pohyb na okamžik v délce milivteřiny zastavený – tančící dívky – hra barev – hra barev kostýmů – Zuzka a její tým – Hana a její fotografický aparát. Přidávám, aby text měl oprávněné ozvláštnění – souznění.

Výstava české fotografky bude v kavárně Amos do konce měsíce srpna. Neboť v kavárně Amos mění se výstavy každý měsíc. Neboť Kavárna Amos, stará 19 let, dokazuje, jak je možno spojit příjemné posezení s přehlídkou jičínské kultury.

 Bohumír Procházka (proChor)