Polské delegaci se po příjezdu dostalo vřelého přivítání od zástupců města a spolku Podkrkonoší, poté bez dlouhých okolků již následovala celodenní prohlídka města se simultánně překládaným výkladem, nezbytným obědem a průběžně i několika překvapeními, se kterými publicisté v plánovaném itineráři asi nepočítali, o to větší překvapení jim ovšem přinesla. 

První seznámení s Hořicemi se nabízí u radnice, sledování veškerého lomozu patří k běžnému životu a navozuje prvotní atmosféru města s jeho občanským a veřejným životem. Že se zde na radnici  narodil spisovatel a cestovatel Zdeněk Matěj Kuděj těžko cizincům něco řekne, ale že to byl věrný druh a společník Jaroslava Haška, ejhle, jméno autora dobrého vojáka Švejka je u našich severních sousedů dobře známé a jeho světový román je tam i povinnou četbou! Koneckonců o velmi dobrých znalostech českých reálií u našich polských kolegů jsme se mohli během dne přesvědčit ještě několikrát. 

Návštěva interiéru hořického katolického kostela a popis všech památek uvnitř byl pro ně jistě vděčným cílem, aby se stal i pokud možno nezapomenutelným se postaral hudebník Filip Šťovíček, delegace užasla při jeho hře na varhany i nad skvělou akustikou barokního chrámu. 

Každý návštěvník Hořic by měl navštívit také muzeum, zasvěcený výklad o historii muzejnictví v našem městě i o expozici Od horniny k soše poskytla osvědčená PhDr. Oldřiška Tomíčková, návštěvníky zaujala ovšem i současná výstavka miniatur, neboť v ní překvapivě objevili i pár modelů staveb z partnerské Strzegomi. 

Historické motocykly v prostředí hořického zámku vzbudily opět spoustu příjemných zájmu, permanentního focení a selfíček, na úvod se zasvěceného výkladu ujal znalec historie motocyklového sportu a publicista Mgr. Jarda Kotrbáček. A aby toho ve slunném dopoledni nebylo málo a hostům řádně vyhládlo, před obědem se jim ještě dostalo prohlídky hořického pivovaru, o tom jak se pivo zase u nás vaří povyprávěl Tomáš Jung, o tom jak skvěle chutná se pak přesvědčil už každý osobně!  

Odpolední vycházka směřovala na vrch svatého Gotharda, docela užitečné se po vydatném obědě kapku protáhnout! Moderní plastiky, Riegrův obelisk, portál, Jiříčkův Jan Žižka či pomník obětem války v roce 1866, hosté o vše projevovali obrovský zájem a byli překvapeni, nejen kolik jedinečných památek Hořice ke zhlédnutí nabízejí, ale také jaká historie a různá story se k nim váží. 

Poláci milují rozhledny a výhledy z výšek, na Masarykově věži samostatnosti by strávili klidně hodiny, panoráma Krkonoš s jednotlivými vrcholy znali zpaměti, jejich novinářská a průvodcovská průprava byla hodně znát. Proč nevyhovět jejich přání a také nenavštívit lom U Sv. Josefa? Vždyť právě odsud se dovážel na stavbu věže stavební kámen. Slunce se schylovalo k západu, když se naši polští kolegové procházeli areálem dachovského koupaliště a stále nás ujišťovali o velkém obdivu k práci a umu našich předků. Závěrečné posezení u Kalíšku s kalíškem lahodné vody bylo pomyslnou třešničkou na hořickém dortu, který všem chutnal! Věříme, že zpětná vazba z jejich článků v polských periodikách přinese do budoucna  zvýšení zájmu ze strany polských turistů a hlavně pak jejich návštěvnosti našeho města.

Pavel Bičiště