Silný kádr ztratil pouze 2 body za 2 remízy, dominantním způsobem ovládl i skóre - nejvíce vstřelených a nejméně obdržených branek jen podtrhl fakt, že 1. místo je ve správných rukou. Tým svými góly tradičně podpořil Zdeněk Fejfar, ze středu zálohy pak dirigovali spoluhráče Tomáš Trč a Miloš Fejfar, takto bychom mohli jmenovat skoro všechny posty v sestavě, opravdu nadstandardní tým na nereligu (a možná i okresní soutěž).

Stříbro a druhé místo získal Sportclub. Jeho forma v soutěži měla vzestupnou úroveň, která vyvrcholila posledním kolem a přímým duelem o Mistra s Ronalem. Mančaft hrající pěkný fotbal však z druhého fleku nemusí být smutný, řečeno terminologií 1.fotbalové ligy - hodně hráčů si řeklo o lepší angažmá. Nad všemi pak vyčníval nejlepší obránce soutěže Tomáš Babák.

Bronzová pozice nakonec spadla do klína vítězi posledních 4 ročníků, Chomutice letos doplatili na úzký kádr, nejlepší výkon podali v utkání s pozdějším vítězem (2:2). Opět musíme zmínit tmeliče party a univerzálního sportovce Aleše Kloutvora, který byl v brance vždy oporou svého celku.

Čtvrté místo obsadil ambiciózní Aragon team. Ten doplatil v některých duelech na katastrofální docházku, poslední souboj s Javory hrál v osmi lidech v poli a prohrál si tak bronz. Malou náplastí může být vítězství Ládi Kalendy v soutěži střelců, který zatížil konto soupeřů 16 góly. Druhou výraznou individualitou byl špílmachr David Pekárek, jehož forma a výkonnost i přes stoupající věk stále roste!

Pátou příčku získal tým Javůrkova louka. Problémy s účastí řešili, poprali se s tím a odehráli dost kvalitních utkání. Dobře věděli, že Jindra z fotbalového nebe stále kouká. Vždy se mohli opřít o výborné výkony Honzy Zachovala, který může nastupovat de facto úplně na všech postech a pokaždé bude v sestavě kola.

Předposlední Robousy a sedmé Kopidlno by zasloužily medaili za statečnost. Jejich téměř totožná bilance (4 body, skoro stejné skóre) není úplně hvězdná, nevypovídá to však úplně přesně o jejich kvalitě. Oba celky řádně dokázaly zatopit favoritům (Robousy doma remíza s Ronalem, Kopidlno vždy, když se sešli bratři Patrik a Daniel Berounský), i proto se hned po skončení 50. ročníku ihned otevřela debata o dalším pokračování fotbalové nereligy.

Na závěr je třeba poděkovat rozhodčím, kterých je čím dál méně (ve všech sportech), bez nich by to nešlo. Úplně největší dík však míří k organizaci soutěže, Katce Rozsypalové (za svobodna Kolumpkové) a Zbyňkovi Maternovi, kteří jsou tělem i duší rozenými sportovci a udělají vše proto, aby se odehrál i ročník číslo 51!

Martin Petrgál