Na druhou procházku po Sobotce vyjdeme opět z náměstí Míru, nyní ale Jičínskou ulicí kolem odbočky vpravo do Baštecké ulice, ale teprve krátce za ní za domem čp. 207 odbočíme opět vpravo bezejmennou uličkou, jež vyústí do Šolcovy ulice mezi roubenkami čp. 225 (vpravo) a čp. 226 (vlevo), proti nimž stojí pěkný zděný dům U Sudků čp. 259 z r. 1860 s portálem, kam jezdil na zdejší prázdninové pobyty spisovatel Karel Václav Rais (1859-1926) a vpravo od něj zajímavý roubený patrový dům čp. 263 v kožichu s portálem.

Ale to hlavní teprve přijde… Ještě před domem čp. 259 odbočíme Šolcovou ulicí vlevo a poté se nám hned vpravo zjeví patrně nejkrásnější sobotecká stavba: Šolcův dům čp. 133, postavený dědečkem budoucího básníka v r. 1811, v němž se Václav Šolc den před Štědrým dnem roku 1838 narodil (zemřel bohužel již v r.1871). Je to nádherný roubený patrový statek s boční pavlačí s vyřezávanými sloupky a dvěma štíty, z nichž každý má dvoupásovou lomenici o 6 polích a v průčelí dvojici sdružených oken v přízemí, přičemž pod předním štítem (dál od Šolcovy ulice - viz foto) je v průčelí dvojice sdružených oken i v patře.

Statek se stal v 30. létech 20. století majetkem rodiny Samšiňákovy a již v 70. letech se český vědec a též největší znalec kulturní historie Sobotky a jejího okolí Karel Samšiňák (1923-2008) pokusil o přeměnu hlavní světnice statku v galerii. Tomuto záměru se ale mohl plně věnovat až po navrácení statku v restituci na počátku 90. let, jeho péčí si galerie získala velké renomé a po rozsáhlé rekonstrukci celé usedlosti nese od července 2009 jeho jméno.

Šolcovou ulicí dojdeme přes Malé náměstí s roubenkou čp. 27 do uličky Šafranice, kde vlevo objevíme roubenky čp. 34 s roubenou sýpkou a za ní čp. 35 s roubenou stodolou. Po vyústění Šafranice do Boleslavské ulice se dáme po ní vlevo kolem nejstarší sobotecké roubenky čp. 44 z r. 1702 k archaickému domu čp. 48 z r. 1794 se zděným přízemím

a roubeným patrem s dvěma pavlačemi. Za ním stojí roubenka čp. 49 v kožichu a krátce nato za ní odbočíme vpravo (i tato ulice se jmenuje Boleslavská) k uličce Úžlabina, kde na rozcestí na nás čeká roubený dům čp. 91 z r. 1814 s roubenou sýpkou a stodolou.

Uličkou, z které bude za chvilku pěšinka, se dáme vpravo, přijdeme na konec Novoměstské ulice, tou jdeme kousek doprava kolem roubenek čp. 85 a nově obnovené čp. 84 k roubence čp. 78, od níž se vrátíme k závěru Úžlabiny, zde odbočíme vpravo mírně vzhůru do Březenské ulice kolem roubenek čp. 378 (vlevo) a 374 (vpravo) a dojdeme k vyústění uličky U škrobárny, v níž kousek vpravo stojí roubenky čp. 105 a 107 (ta je dál od uličky).

Březenská nás pak vede dál k zvláštnímu domu čp. 384 z r. 1815 a obnovenému v r. 1939, ale snad již bez roubení (vpravo), poté k pěknému domu čp. 386 též z r. 1815 se zděným přízemím a roubeným patrem s dvěma pavlačemi (vlevo) a za ním do ulice Na celné, kde na nároží stojí roubenka čp. 174 a zde naše druhá procházka po Sobotce končí. Odtud se tedy dáme vpravo vzhůru a po 100 m odbočíme vpravo do Turnovské na již blízké Náměstí Míru.

A část spatřených domů si lze prohlédnout na výstavě v knihovně na nám. Míru čp.3 až do 31.8.21, přičemž knihovna je  otevřena v PO 15-18, v ÚT a ČT 9-11 a 13-17 a PÁ 12-16.

Mgr. Petr Luniaczek, Č. Budějovice