Ale zatím jinak nelze. Všichni to chápeme a snažíme se. Jičínská radnice připravila web na pomoc domácí výuce. Jmenuje se www.vyuka.mujicin.cz.

Pro nás, co do školy nechodíme, zbývají media. Vypjatá zdravotní situace otvírá „nečekané“ možnosti. K dobrému i tomu druhému. Někdy se až divíme, jak reagují lidé, kteří se jinak zabývají svou profesí. Příkladem je třeba pan profesor Kolář, který jinak spravuje kluby a další části těla sportovcům. Ve svém článku jde pod kůži. Vysvětluje, ke klidu nabádá. Pohledem psychologickým rozebírá nastálé problémy. Pěkně se vyjádřil ministr školství Plaga, když vysvětlil, že on se nemusí předvádět na veřejnosti. Že pracuje, jednají ve vládě. Že závěry shrne stručně šéf. Ty druhé příklady si senzacechtiví jistě najdou. v Parlamentních listech je jich dost. Někdy stačí sledovat oficiální vystoupení některých politiků v televizi a zamyslet se nad tím, co se v hloubce některých jejich vět skrývá.

Zázračným lékem je být venku. To křiklavé období jarní provokuje. Máte už nasušený podběl? Ven smíme, dokonce nemusíme být sami. S nejbližšími blízkými, do počtu celkem dva. U šlikovského zámku dozvěděl jsem se od pana správce, která jsou to okna, ze kterých František Josef Šlik viděl všechny čtyři mariánské kapličky. Jen Trojice je poněkud za stromy. S některými poutníky se jen potkám, hlavou, či rukou pozdravím, přes roušky se tváří v tvář nevidíme. Vybavuje se zvyk starodávných bálů nosit na obličej masky. Podle čeho poznávám člověka? Dívku podle postavy štíhlé, kavalíra podle mužné…. Ale tvář, ta nesmí chybět.

Olympiáda odsunuta. Patrně o rok. Co se nadřeli, sportovci s přípravou. Jistě, že není ten jejich trenink úplně zbytečný. Kdo nezkusil, nedovede si představit, když za vynaložené úsilí nepřijde výsledek, ev. medaile.

Tak vystupují. Vyjadřují své názory v televizi, v tisku. Všimnul jsem si kvalifikovaně, že nejhezčí dívky jsou v puškoběhu, správně zvaném biatlon. Gabriela Koukalová, když promluvila svou výzvu ke klidu a pochválila, jak to zvládáme, měl bílé triko hluboko spuštěné přes rameno. Slušelo. Příklad toho, jak se pěkná tvář lépe poslouchá. Odborně se tomu říká PR (Public relations, píár). To skryté PR, pro které mají někteří politici celé oddělení, a znamaná daleko víc, tu rozebírat nebudeme. To si najde každý čtenář, nebo divák, chce li být Občanem s velkým O.

Z medií pro současnou dobu stále líbí Český rozhlas Vltava. Nejde jen o muziku. Poznáme zajímavá díla, zajímavé lidi. Tak třeba v půl dvanácté je pořad Osudy. Moudří vyprávějí tu o své práci, o svém životě. Tolik zajímavého z rozličných oborů. Četba na pokračování je v půl sedmé navečer. Díky Vltavě poznal jsem mnoho autorů, jejich další knihy jsem si pak dohledal. Právě včera rozmlouvala paní redaktorka ve Vizitce s hercem Jakubem Albrechtem . Pro dodržení pokynů zdravotních seděl každý v jiné místnosti, spojeni byli přes mikrofon a obrazovku. Celou hodinu povídal pan Albrecht, jak to v divadle chodí. Kdo z nás to ví?

Tož tak. Pár postřehů o životě dnes.

Bohumír Procházka