Tento článek a mnoho dalších najdete také v magazínu Víkend, který je standardně součástí sobotních tištěných Deníků, nebo právě zde v naší placené webové verzi. Jako předplatiteli se vám odemknou všechny prémiové články na Deník.cz.

Divácká čísla na polovině, či spíše třetině oproti běžným rokům, milionové ekonomické propady a na dveřích kin už dva měsíce opět zámky. Nikdo netuší, co druhý nouzový stav udělá s náladou lidí a zda se do sálů vrátí. Regionální kinaři to ale nevzdávají. Od Semil až po Bechyni, všude vymýšlejí alternativní program a hledají cesty k finančním zdrojům, případně vylepšují svá technická vybavení.

Zbraně a kasina. Proč ne kina?

„Přicházíme o nejlepší čas, poslední čtvrtletí bývá nejvíce výdělečné,“ říká vedoucí kina Semily Ondřej Šír. „Po jarní pandemické vlně trvalo šest týdnů, než se lidé začali vracet do kin.“ Hraniční číslo je podle něj patnáct diváků, pro nižší počet lidí se kinu se 118 místy už nevyplatí promítat.

Počet diváků loni a letos
(od ledna do září)
2019: 13 071 000
2020: 6 196 000

V létě diváci znovu přišli, hlavně díky českým filmům Havel a Šarlatán. „Až do 10. října se do kina chodilo, lidé se nebáli. Roušky sice přinesly jistý diskomfort, ale zájem o projekce byl i tak. Další uzavření nám ale dalo novou ránu. Běžná roční návštěvnost je 25 až 30 tisíc lidí, letos to bude maximálně deset tisíc. Momentálně hledáme finance a program on-line. Diváky nemůžeme ztratit,“ shrnuje Šír.

Situaci nijak nepomáhá, že vládní uvolnění se u kin stále oddaluje. „Marně vysíláme přes Státní fond kinematografie žádosti, ať nás přeřadí do třetího stupně, protože tam patříme. Nejsme živá kultura, to je snad každému jasné,“ shrnuje šéf Asociace provozovatelů kin Martin Pošta. „Kinům by pomohl i 50- či 40procentní provoz. Nenacházíme ale odezvu.“ – Důvod? „Prý je nebezpečná mobilita čili cesty do kin,“ tlumočí Pošta odpověď z vyšších míst. „To je absurdní. Jedou prodejny střeliva, zverimexy, herny i kasina… My nic. Jsme proto připraveni žádat o další kompenzaci alespoň fixních nákladů. Jinak to kina opravdu ekonomicky položí.“

Táhnou české filmy

Jeho slova potvrzují i další kinaři. Kolínské Kino 99 mělo za dvacetiletou existenci nejsilnější rok loni, napočítali tu přes 83 500 diváků. Letos jsou na třetinové návštěvnosti. Co je zajímavé – americké hity, které se letos až na Teneta a Mulan nekonaly a které postrádají velké městské řetězce kin typu Cinestar, v menších kinech nijak fatálně nechybějí. „Největší zájem je o české romantické komedie, letos to byly Příliš osobní známost, Chlap na střídačku nebo 3Bobule, případně zahraniční dětské snímky jako Ledové království II,“ shrnuje Petr Hejcman z Kolína.

Stejná situace je i jinde. „Nejvíce diváků chodí mezi 40 a 60 lety a pak děti. Letos vedl Šarlatán, Havel, Bábovky a Princezna zakletá v čase,“ vypočítává Zdeněk Novák z bechyňského kina pro dvě stě diváků sídlícího ve zrekonstruovaném domě na zahradě někdejších majitelů zámku Paarů. Na akční a komiksové snímky chodí podle něj jen dvacetiletí, těch je ale v celkové návštěvnosti nejméně. „Jediný americký hit Tenet jsme nakonec ani nepromítali, nebyl dostatečný zájem,“ říká. Částečně je to i tím, že třetinu publika tvoří lázeňští hosté a ti chtějí romance, převážně domácí.

Neztratit diváky

Kolínské kino nabízí dárkové karty na promítání jako vánoční dárek a láká na filmy po otevření: třeba na dokument o Karlu Gottovi. Několik desítek kin se zapojilo do projektu Vaše kino, v jehož rámci různí distributoři nabízeli filmy on-line, dramaturgie ale ne vždy souzní s poptávkou. „Šlo většinou o starší nebo artové tituly, o ty u nás moc zájem není,“ říká Lucie Kubelková z kina Květen v Jirkově. „Lidé se ptali po dokumentu V síti, na jehož první projekce bylo u nás vyprodáno, ten ale v nabídce nebyl. Je to škoda, zájem o něj byl veliký.“

V Novém městě nad Metují nabízejí kina divákům na Facebooku filmové kvízy, připomínají herecká výročí, ve fotogalerii různé starší akce z kina. Dokonce streamovali začátek adventu s rozsvícením vánočního stromu. „Zpěváci místního souboru Kácov nahráli jednotlivé hlasy doma v obývácích a stvořili úžasnou sborovou koledu, kterou jsme pustili na obrazovce. Úplně mi z toho spadla brada,“ říká dojatě vedoucí kina Zdeněk Krákora. Každý den teď přidává na web kina nahrávky, program chystají na každou další adventní neděli. „Makám teď tak 12–13 hodin denně, ale jsem nadšený z aktivit lidí, kterou jsem vyhecoval,“ říká.

Vánoční naděje

Polepšit by si kina mohla mezi vánočními svátky, kdy se promítá třikrát až čtyřikrát týdně a lidé jsou zvyklí na návštěvu kina. Pokud zůstane zavřeno do konce roku, ekonomická ztráta naroste. „I když nezaměstnáváme brigádníky, pro které je běžně přes rok v kině práce, a neplatíme za propagaci a topení, vyhoupli jsme se už na milion a půl korun,“ vypočítává Šír. Upozorňuje také na únavu lidí u počítačů. „Když student tráví skoro celý den on-line – u školních přednášek či další pracovní aktivity, nemá už moc sílu znovu si večer sednout kvůli filmu k obrazovce. Radši jde někam ven,“ shrnuje. Podle něj dělají diváci u virtuálních projekcí napříč republikou maximálně desítky namísto běžných tisíců v kině.

Na co se nejvíc chodilo
v regionech:


Šarlatán
Bábovky
Princezna zakletá v čase
Havel
Tenet

Věří každopádně, že zřizovatel kino nezavře. Kinosál je čerstvě po digitalizaci, moderní. Chodí sem rodiny s dětmi, třicátníci i čtyřicátníci, promítá Bio senior. „Nejstarší generace vyhledává balety, koncerty a přímé přenosy z MET, je to kulturně založené publikum, které se navíc rádo v kině potkává,“ vysvětluje Šír.

Tak jako v řadě jiných regionů má jeho kino důležitou funkci v komunitním životě občanů. Setkání, výstavy, charitativní akce navázané na místní obchody. Debata o tom, co nastane po uvolnění opatření, je logicky stále na pořadu dne. Nejvíc je trápí nejistota. (Jen pro zajímavost, většina evropských kin se podle údajů webu Cineurope.org otevře kolem vánočních svátků, portugalská jedou stále s provozem do 22.30, španělská, britská či skotská otevřela s obvyklými restrikcemi, rumunská jsou zavřená jen tam, kde nákaza překračuje tři případy na 1000 obyvatel.)

V Jirkově se nad kinem, které má v nájmu s. r. o. a žije částečně z městských dotací, už smráká. „V závěru roku končíme,“ potvrzuje Lucie Kubelková. Její rodina pečovala o kino téměř 25 let, jarní pandemie byla ale začátkem konce. V září podpořili jeho provoz místní zastupitelé mimořádnou stotisícovou dotací, další uzavření mu ale dalo definitivní ránu.

Diváci ve městě s dvaceti tisíci obyvateli své kino dlouho drželi, ostatně nabízelo dobré služby, kromě tradičního lístku v mobilu BudíCheck třeba přetáčení VHS či 8mm a 16mm formátů na DVD či flash disky. Nelákalo je ani vzdálené kino v Chomutově, mají to tu rádi. Opakovaná omezení a roušky ale udělaly své, výpadek tržeb byl fatální. „Je teď na městě, zda si kino vezme pod svá křídla, nebo najde jiného provozovatele,“ dodává Kubelková.

Z kin se nákaza nešíří

Otázka, co udělá další dlouhý půst s diváky, trápí kinaře napříč republikou. „Je to dlouhá doba. Po jarní pauze se publikum vracelo opatrně, teď se muselo znovu uchýlit k televizi, Netflixu a různým on-line platformám. Může to mít pro kina špatný efekt. Záleží i na nabídce, která bude po uvolnění k dispozici. Pořád ale věřím, že společný zážitek v kině žádná internetová televize nenahradí a že se o něj diváci nenechají připravit,“ soudí Novák z Bechyně. Podle něj by řešením byl co nejrychlejší návrat k jarnímu režimu: diváci ob řadu, roušky a prozatím bez konzumace.

Podle Martina Pošty z asociace je ale občerstvení pro kina důležité. „Bez něj přicházejí o 50 procent diváků,“ tvrdí. Multikina bez něj odmítají otevřít úplně. Čas hraje proti nim. „Kromě Teneta letos odpadly všechny americké hity, nová bondovka má mít příští rok už premiéru na VOD – aspoň podle producentského plánu. Diváci si hledají už dva měsíce náhradu jinde. Posílily díky nim internetové televize, Netflix, HBO, Voyo i Prima VOD,“ vypočítává vedoucí semilského kina. Jemu osobně nejvíc chyběl český Zátopek, který má premiéru odloženou na příští léto.

Přesto dodává: „Pořád patřím k těm nejoptimističtějším kinařům, kteří sázejí na kino jako archetypální záležitost. Nevěřím, že by američtí filmaři jako Nolan, Burton či Tarantino, kteří vyrostli na kinech, točili příběhy pro iPhony.“ Ještě stále se podle něj producentům vyplatí projekce v kinech víc než za pár dolarů na VOD. „Věřím, že se diváci vrátí. Čísla na přelomu léta a podzimu dokládala, že z kin se nákaza nešíří. Jen k nim musíme znovu hledat cesty, být vynalézavější,“ míní. „Jsme připraveni bojovat!“

Hity doma v počítači

Uzavřená kina téměř po celém světě přinutila velká hollywoodská studia často změnit distribuční politiku. Očekávané letní hity stojící stovky milionů dolarů totiž nemohly přijít o diváky na žádném velkém trhu, proto studia premiéry velké části z nich postupně přesouvala a nyní jsou stanovena data jejich premiér až na rok 2021 (týká se to například bondovky Není čas zemřít nebo očekávané komiksové adaptace Černá vdova). Jiné snímky se k divákům nakonec dostaly, a to dokonce mnohem přímější cestou než dříve – namísto kin si je lidé mohli pustit z pohodlí domova na televizi nebo počítači.

Díky internetovým televizím, jako jsou Netflix, Disney Plus nebo Amazon Prime, se řada letošních očekávaných hitů nakonec přece jen objevila. A to v různých podobách a za odlišných podmínek. Například hranou verzi pohádky Mulan studio Walt Disney pustilo divákům své televize Disney Plus, ale museli si ještě připlatit jednorázový příplatek podobně jako v kině. Pokračování komedie Borat se objevilo na Amazon Prime a volně si je mohli pouštět všichni předplatitelé tohoto kanálu. Právě Amazon Prime přitom letos bojoval s Netflixem (nejstarší a největší internetová televize světa) o možnost vysílat nejvíc potenciálních hitů. Asi největší úspěch zatím Netflix sklidil za uvedení snímku režiséra Aarona Sorkina Chicagský tribunál, o kterém se mluví jako o žhavém kandidátovi na několik Oscarů.