Tomáš Kazda je majitelem Restaurace u Patřínů, která stojí u hlavního tahu z Jičína do Hořic, takže ji rozhodně nepřehlédnete.

Rodinná restaurace s penzionem se dědí z kolena na koleno. Nabízí českou domácí kuchyni i vyhlášenou zmrzlinu.

Doba covidu na jaře a na podzim se tady diametrálně lišila. Na jaře zde otevřeli výdejní okénko, a to zejména kvůli zmrzlině. Na podzim se jeho zprovoznění nevyplatilo.

Majitel zařízení se snaží i v této složité době udržet zaměstnance ve firmě, což zvládá horko těžko.

„,Momentálně jsme dali polovině pracovníků do konce roku dovolenou,“ říká k současnému stavu.

Dvacet procent tržeb

Ve čtvrtek otevřená restaurace je na pouhých dvaceti procentech tržeb a vládní nařízení s ní mávají jako bouře s bárkou na moři.

„Návštěvnost je kritická. Klientelu máme namíchanou, místní na pivo nechodí, štamgasty už žádné nemáme,“ rekapituluje hostinský dosavadní vývoj.

Co tady v hospodě hosté probírají? Například diskriminaci živnostníků.

„Absolutně se nám nelíbí, že vláda nechala otevřené markety a malé živnostníky zavřela,“ zlobí se Kazda, který první i druhou covidovou vlnu zafinancoval z rodinných úspor. „Nikoho jsme nepropustili, ale pokud by přišlo třetí uzavření, tak by už asi došlo na snížení počtu zaměstnanců. Dál nevíme, dál už to nepřežijeme,“ dívá se skepticky do budoucnosti.

,,Celou dobu jsme poctivě pracovali pro spokojenost zákazníků,vždy nás to bavilo a nikdy jsme od nikoho nic nežádali, na všechno jsme si museli vydělat sami,“ rekapituluje.

„I když máme zavřeno, tak nás stojí náklady na udržení provozovny 30 až 40 tisíc. Letos jsme už pět měsíců zavřený, firma nevydělává. Dvakrát nás zavřeli, dvakrát jsme nakupovali suroviny od nuly a následně zase vše likvidovali. Je pravda, že nám pomohl stát. Čerpali jsme mzdy na zaměstnance. Máme štěstí na rozdíl od malých eseroček, které nedostanou ani korunu,“ poukazuje na další nekoncepční postoj vlády.

Má v hlavě nedávný výrok odboráře Duška, který se nechal slyšet, ať prý zkrachuje polovina hospod, že jich je moc. „Nedávno řekl, ať jdeme k lopatám, rekvalifikovat se. Tím mě tak rozštípnul, jak si to může vůbec dovolit? Ať si to vyzkouší sám, pan Dušek. Neví, o čem mluví. Když poklekají hospody, tak i jejich dodavatelé, v návaznosti na to i spousta podniků, takže číšníci a kuchaři nebudou mít kam jít montovat.“

Dušek by se měl podle Kazdy zamyslet spíš nad tím, že za posledních třicet let v republice veškerou výrobu zrušili a udělali z nás montovnu.

Stát by měl začít u sebe

Poukazuje i na nesmyslné omezení kapacity naplněnosti hospod na padesát procent. „Kapacitu máme 70 klientů, na place je to nyní pětatřicet, následuje rozdělení po čtyřech osobách. Lidé na to reagují poslušně,“ vyjadřuje se k nařízením, podle kterých se tu nyní vystřídá za den třicet až padesát lidí a přitom v marketech je jich tisícovka. „Sahají na zboží, nedodržují rozestupy. Je to absurdní, absolutně nepochopitelné. Přitom ve vesnických hospodách se sejde tak deset lidí a jak oni mohou za to, že se vir rozšiřuje?“ ptá se živnostník, který je u svého řemesla devětadvacet let.

Hostinský se pozastavil také u práce úředníků, prý chodí do práce obden a mají za to plný plat. „Že stát neřekl, co udělal s tou spoustou zaměstnanců k EET, který je teď na dva roky vypnutý? Stát by měl začít sám u sebe,“ míní.

Co mu covid vzal? Iluze o svobodě podnikání a důvěru ve vládu. „Na jaře jsem byl důvěřivý, nyní už ne. Papaláši něco nařídí, a pak to sami nedodržují. Už to úplně ztratilo glanc, kdy nějaký lidi vymyslí čoklíka, který poskytne čtyřikrát do týdne špatná čísla, kterým už nevěřím ani já, optimista. Myslím si, že s čísly manipulují podle svého.“

U otázky, co mu covid dal, se Tomáš Kazda zamýšlí: „Vždycky může být hůř a člověk musí myslet na zadní kolečka. Především nám ale dal pocit nejistoty, beznaděje a strachu. A taky blbou náladu!“