Vádí Al-Hitan, v překladu Údolí velryb, se nachází 150 kilometrů jihozápadně od Káhiry. Před čtyřiceti miliony let tu velryby majestátně plavaly v mořské vodě a místo o rozloze 200 kilometrů čtverečních bylo mořským dnem centrálního Tethysského moře.

Dnes z prehistorických kytovců můžeme ve sluncem rozpáleném písku saharské pouště obdivovat jejich zkamenělé kosti společně s kostrami pradávných krokodýlů, žraloků, želv a hadů. Jakoby se v okamžiku, kdy zemřeli, zastavil čas.

Fosilní pozůstatky nejstaršího podřádu velryb Archaeoceti objasňují důležitou část evoluce, kdy se ze suchozemského tvora vyvinul oceánský savec – velryba. Demonstrovat způsob života těchto savců během přechodného stádia, kdy ztráceli své zadní končetiny, umožňuje právě vysoká koncentrace a kvalita nálezů zkamenělin v Údolí velryb.

Podle Světové unie na ochranu přírody je Údolí velryb nejvýznamnějším místem na světě, které demonstruje vývoj velryb. „Údolí obsahuje asi 400 vzácných zkamenělin velryb. Přítomnost zkamenělin jiných zvířat, jako jsou žraloci a jejich zuby, krokodýli, želvy a rejnoci, nalezených ve Wadi El-Hitan, umožňuje rekonstruovat okolní environmentální a ekologické podmínky té doby,“ uvádí web fayoum.gov.eg.

Dvacetimetroví kytovci

K největším předkům dnešních velryb patřili Basilosauři, kteří dosahovali kolem 20 metrů délky. Tito masožraví kytovci s ostrými zuby připomínající hady žili přibližně před 40 miliony let. Největší nalezená kostra dosahovala délky až 21 metrů. Překvapila dobře vyvinutými pětiprstými ploutvemi na předních končetinách a neočekávanou přítomností zadních nohou, chodidel a prstů, které nebyly dříve známy u žádné Archeoceti.

| Video: Youtube

Objekt světového dědictví je přísně chráněná zóna. Jak uvádí web whc.unesco.org, Wadi Al-Hitan je nejdůležitější místo na světě, které demonstruje jednu z ikonických změn, které tvoří záznam života na Zemi: vývoj velryb. Zobrazuje jejich formu a způsob života během jejich přechodu od suchozemských zvířat k mořské existenci. Počtem, koncentrací a kvalitou svých zkamenělin, jejich dostupností a zasazením do atraktivní a chráněné krajiny převyšuje hodnoty jiných srovnatelných lokalit.

Krajina, která údolí obklopuje, je totiž stejně působivá, jako nalezené objevy. Gigantické písečné skály, duny a kopce jsou zážitek, který se ještě násobí během západu slunce.

Muzeum Wadi El-Hitan

Kruhové muzeum fosilií a změny klimatu Wadi El-Hitan je postavené částečně pod zemí, aby splynulo s okolní přírodní krajinou a pomohlo zachovat fosilie v chladnějším prostředí. Expozice zkamenělin má jako hlavní exponát kompletní 18 metrů dlouhou kostru samce vyhynulé velryby Basilosaurus Isis, objeveného v květnu 2015, jen sedm kilometrů od jeho současného místa odpočinku. Co dělá Basilosaura pozoruhodným, je podle webu natureasia.com jeho tělo vybavené dvěma drobnýma, ale dokonale tvarovanýma zadníma nohama.

„Basilosaurus byl první archaickou velrybou, u které bylo zjištěno, že má plně vyvinuté zadní končetiny s koleny, kotníky, chodidlem a prsty," vysvětlil Philip Gingerich, paleontolog obratlovců z University Michigan, který původně fosílie objevil. „Bylo to překvapení, protože moderní velryby už nemají nic víc než základy pánevních kostí," sdělil vědec. Objev tak podpořil teorii, že velryby se vyvinuly ze suchozemských savců.

Cílem muzea je vzdělávat veřejnost o klimatických změnách, v jejichž důsledku se Vádí El Hitan během milionů let proměnilo z moře na hypersuchou poušť. Chce zvýšit povědomí o negativních dopadech na životní prostředí i životy lidí.