Kliknutím zvětšíteV období zhruba od listopadu do dubna, tedy v čase mimo hlavní turistickou sezonu, se na Maltě nejenže vyhnete přelidněným ulicím a plážím, dostanete také jedinečnou příležitost si tento ostrov užít hezky zazelenalý. „S příchodem května tu pak slunce všechno sežehne do hněda,“ jak místní rádi prohlásí. Lednové a únorové teploty se na malé pevnině jižně od Sicílie drží na průměrných 13 až 16 °C.
Bez větru a za jasného počasí rtuť teploměru s přehledem přeleze i dvacítku. Slunce tak dokáže pěkně ohřát a těm otužilejším nic nebrání vykoupat se v osvěžujícím Středozemním moři. Zimní období je na Maltě také báječnou příležitostí k návštěvě zajímavých míst bez jakýchkoliv turistických potíží.
Jedním takovým je bezpochyby vinařství Mar Casar La Maison Du Vin Naturel Winery, které sídlí poblíž města Siggiewi v jižním regionu ostrova. To vlastní charismatický a osobitý vinař Mark Cassar.
Když si spolu začínáme povídat, sympatický šedesátník mezi prsty se zeleně namalovanými nehty svírá oblíbenou fajfku se zápalkami, kterou během vyprávění o svém vínu odloží jen zřídka. V úvodu ochutnávky ale nejdříve prozrazuje, že jej k vinařství dovedly těžké deprese, kterými před více než 20 lety trpěl. Tehdy mu lékař mimo jiné naordinoval procházky kolem pobřeží.
Tisíce let stará metoda
Zlepšení jeho zdravotního stavu tak přisuzuje přírodě a tato zkušenost jej přivedla na nápad začít s výrobou přírodního vína bez aditiv a přítomnosti sulfidů za pomocí takzvané kachetinské metody, která původně pochází z Gruzie.
„Jde o nejstarší způsob výroby vína na světě, jež sahá více než sedm tisíc let do historie lidstva. Džbány kvevri, v kterých víno zraje, jsou vyrobeny z hlíny bohaté na stopová množství zlata, stříbra a magnézia, která pochází z jihovýchodní části gruzínského kraje Imeretie, kde se získává z tamních hor. Narozdíl od amfory jsou džbány kvevri eliptické. Jsou ručně vyráběné a vypadají nedokonale, ale díky tomu jsou vlastně naprosto dokonalé,“ popisuje vinař.
Ve sklepení, které se nachází pod jeho vinařstvím postaveném z typicky žlutého maltského vápence, jednotlivé kvervi nádoby odpočívají. Když člověk do podzemí sestoupí po železných schodech, přepadne jej jemná jílovitá vůně. Hned nato zaujme obrovský betonový blok, v kterém jsou nádoby o různém objemu „pohřbené“ v těžkém křemičitém písku.
Jednotlivé tanky jsou rovněž za pomocí stejného písku utěsněné. Ten přitom pomáhá udržet teplotu 18 °C po celou dobu zrání. Nádrže mají dohromady objem kolem 5000 litrů a Mark v nich nechává víno dozrávat dva roky a tři měsíce. Podle jeho slov je tak pravděpodobně jediný ze všech vinařů na světě, kteří tuto metodu používají, jenž víno v nádobách nechává tak dlouho.
Víno s konopím
Vína Mar Casar jsou rovněž známá tím, že obsahují stopová množství aktivních látek z konopí, konkrétně THC, CBD a CBDA. V sobě je nese Merlot s názvem Sacrum, víno, které je vlajkovou lodí mezi Markovy produkty.
„Konopí si nechávám dovážet z Polska či Švýcarska. Jde o takzvané mikrodávkování aktivních látek, které vás nijak ‚nesjedou‘. Přitom víno dobře pomáhá lidem s bolestmi kloubů, ale také s problémy se spánkem. Jedna sklenička večer a spíte jako miminko,“ usmívá se vinař.
Prohlídka se přesunuje ven na vinohrad s asi 10 tisící révami, které zde rostou zhruba 20 let. Celá vinice se rozléhá na několika terasách, které jsou orientované na jih. Jde o nejvýše položený vinohrad na Maltě, který se nachází 235 metrů nad mořem. Roste zde Chardonnay a Merlot Petit Verdo.
„Většinou tady pracuju já se mnou. Společně si vyprávíme vtipy, kterým se rádi chechtáme. Brigádníci mi pomáhají pouze s prořezávkou a sklizní. Na kvašení mám pak většinou dva pomocníky. A pití zvládám klidně taktéž sám,“ žertuje skrze modrý dým, který zrovna natáhl z fajfky.
Réva už druhým rokem odpočívá a neplodí
Jak Mark posléze podotknul, letos se z úrody těšit nebude, protože na Maltě tento rok vůbec nezačala zima a teď v lednu měly jeho révy být dávno v zimním spánku. Jenže nejsou. Takže na podzim nebude mít žádnou sklizeň.
„Letos to bude těžké,“ poznamenal a pokračuje: „V zimě réva většinu mízy koncentruje do kořenů, a jakmile na jaře začne pučet, bere si z nich energii. Mízu pak za pomoci vlhkosti z půdy tlačí zpět nahoru do větví a listů, do celé rostliny. Tento rok není nicméně odkud energii brát. Stromky budou tedy odpočívat už druhým rokem a momentálně jsem v procesu, kdy je nechávám omladit,“ vysvětluje Mark s tím, že vína z loňských sklizní má zatím na skladě dost.
Celostní přístup k pěstování i výrobě
Révu navíc nechává, aby se s nepřejícím klimatem vypořádala sama. „Musí si takto získat vlastní energii. Je to jako mít děti. Když jsou nemocné s ‚kašlíkem‘, divnou módou dneška jim je hned dávat antibiotika. A když je pak opravdu potřebují, tak ty posléze nezaberou. Takže upřednostňuji, aby si stromky poradily sami. Hlavně čím více proti elementům bojují, tím více produkují antioxidanty a soubor přírodních a zdraví prospěšných látek, které jsou předány hroznům a posléze do vína. Důležité je ale do něj nepřidávat nic syntetického. V opačném případě to celé ‚zabijete‘,“ vysvětluje.
S jeho přístupem též souvisí upřednostněný holistický způsob pěstování bez použití umělých hnojiv či pesticidů v BIO kvalitě. Podobně postupuje i při následné přípravě vín, kdy nepoužívá žádné čisticí přísady či domácí kvasinky. Vína nejsou filtrována a dle jeho slov svítí a odrážejí světlo procesem známým jako „iontová vazba s podkladovým magnetickým polem“.
Barevné nehty
A proč si maluje nehty? „Často potkáte chlapíky, jak si vedou takové ty malé psíky, aby jim kolemjdoucí ženy pochlebovaly. Já si zase lakuji nehty a holky mi pak říkají, že jsou hezky udělané a já jim nabídnu, že jim je také namaluji. Proč zelená? Je to stejná barva jako Sacrum. Barvu měním každý týden. Jaká to bude příště? To záleží na té ženě, co přijde za týden,“ prozradil s úsměvem Mark Cassar.
6
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
