Slovensko je oproti České republice vskutku krasovou velmocí. Na území zhruba poloviny Česka má dvakrát více jeskyní než my – kolem sedmi tisíc. Návštěvníci však mohou vstoupit pouze do zlomku z tohoto úctyhodného počtu. Jednou z oněch zhruba dvaceti je Jeskyně mrtvých netopýrů – nejvýše položená ze všech, kam na Slovensku lze vstoupit.
Hluboko pod Kozími hřbety, v podstatě přímo pod známou tatranskou Chatou generála M. R. Štefánika skrývá Jeskyně mrtvých netopýrů dvacet kilometrů krasových cest a chodeb ve čtrnácti dosud objevených patrech.
Tisíce koster a kostřiček. Nechybí ani medvěd
Jméno daly jeskyni nálezy velkého množství netopýřích koster – stáří kostí v nejodlehlejších částech prostoru odhadli antropologové až na šest tisíc let. „Jak se sem netopýři dostali?,“ píše na svém instagramovém profilu, přímo pod fotkou z temných útrob jeskyně, uživatelka arya_sk8. „Mluví se o dvou možnostech. Podle té první se tady ukrývají před zimou a na jaře, zesláblí, nezvládnou cestu ven. Druhá varianta říká, že sem přímo odcházejí zemřít.“
Přímo do útrob Jeskyně mrtvých netopýrů vás zavede toto video:
Jeskyně mrtvých netopýrů se během tisíců let stala poslední pastí nejen pro netopýry. Jeskyňáři tady našli dokonce i kostry medvědů. Pozůstatky zvířat tak trochu ilustrují spletitost a zrádnost zdejších čtrnácti pater chodeb. Návštěvníci ji proto můžou prozkoumat výhradně v doprovodu horských vůdců Slovenské speleologické společnosti, která jeskyni spravuje.
Pěšky od Trangošky až k jeskyni
Ani cesta k jedinému vchodu do jeskyně v nadmořské výšce 1520 metrů není snadná. Vede sem pouze pěší cesta z jižní strany Nízkých Tater od chaty Trangoška, případně z Chopku nebo obce Liptovský Ján. Sestup k jeskyni od Chaty generála M. R. Štefánika k jeskyni pak trvá zhruba půl hodiny.
Odměnou za náročnou cestu je autentický krasový prostor, který nijak neutrpěl zásahy člověka. Jeskyně nenabízí pohodlné srovnané chodníčky ani nerezová zábradlí.
„Zatímco běžně zpřístupněné jeskyně se musí přizpůsobit návštěvníkům, zde se návštěvník musí přizpůsobit jeskyni, aby do ní mohl vstoupit. A v tom je to magično. Návštěvu přizpůsobené jeskyně a nepřizpůsobené je jako porovnávat městský park a prales,“ píše například web preshumna.cz. Ten také přehledně uvádí tři varianty prohlídkových tras.
Tři možnosti pro návštěvníky
První trasa je víceméně procházková, trvá zhruba půldruhé hodiny a zvládne ji každý včetně dětí. Ty sem ovšem mohou až od osmi let.
Druhá trasa je náročnější a je určena dospělým s dobrou fyzičkou. Délka je sedm set padesát metrů a trvá přibližně dvě hodiny. Podle speleologických průvodců je pro tuto trasu zapotřebí disponovat zkušenostmi s pohybem ve vysokohorském terénu a ovládáním základních lezeckých návyků.
Na této cestě čekají přechody několika namáhavých míst a vyžaduje jištění pomocí lanové techniky.
Poslední, třetí možnost prozkoumání jeskyně je tříhodinový trek určený pouze pro dospělé s pokročilejšími lezeckými zkušenostmi.
Bystrický dóm jako fotbalové hřiště
Podzemní labyrint Jeskyně mrtvých netopýrů skrývá mimo jiné druhý nejrozlehlejší jeskynní prostor na Slovensku. Dostal název Bystrický dóm a nachází se v sedmém podzemním patře jeskyně v hloubce 180 metrů. Podle webu Tatry je vysoký čtyřicet metrů a rozlehlý jako fotbalové hřiště.
Jeskyně mrtvých netopýrů
Jeskyně vznikla před šestnácti miliony let – v době, kdy začalo z Nízkých Tater ustupovat zalednění. Rostoucí množství vody vytvořilo ve vápencovém masivu kilometry chodeb, které se postupným vývojem stále zahlubovaly a strhávaly s sebou kameny, štěrk i další materiál. V dolních patrech jeskyně je tak naplavený i písek, vzniklý erozní činností podzemního toku.
V jeskyni byla objevena společenství fosílií, která vznikla přemístěním pozůstatků vodními proudy, připlavením mrtvých organismů a jejich zbytků. Všechny zjištěné druhy tedy nemusely žít pospolu. Kromě fosilií se v jeskyni na více místech můžete setkat i s červenohnědými nebo zelenými vulkanickými horninami, obsahující i čočky bledě růžových achátů.
Jeskyně má průměrnou teplotu +3,5 °C, avšak některé v zimě zaledňované části dosahují celoroční průměrné teploty jen +1 °C. Proudění vzduchu díky otevřenosti systému dosahuje 5 m/s.
Jeskyně mrtvých netopýrů je od roku 2001 národní přírodní památkou.
Součástí jeskynního systému v Ďumbierském vysokohorském krasu je i nedaleká Jeskyně studeného větru, Kozí jeskyně a Halašova jáma.
Zdroj: www.tatry.cz a Wikipedia
