Bylo léto roku 2013, když se v Istanbulu rozhodl 64letý lesní inženýr v důchodu Huseyin Cetinel, že natře ošklivé, oprýskané schodiště barvami duhy. Schodiště ve čtvrti Beyoglu, které má 145 schodů, je veřejným majetkem. To ovšem aktivního seniora neodradilo. Nakoupil barvy a pustil se do práce. Trvalo mu to čtyři dny a spotřeboval 40 kilo barvy, než byl s nátěrem schodů hotový. Výsledkem bylo schodiště zářící barvami, které si jeho sousedé hned zamilovali.

Barvy přetřely šedou

Netrvalo ale dlouho a zařehtal úřednický šiml. Istanbulská městská správa neměla pro nepovolené vylepšení čtvrti žádné pochopení a nechala schodiště, spojující čtvrti Findikli a Cihangir, natřít opět do původního cementově šedivého hávu barvou, která se používala k překrytí graffiti.

To se ale lidem, kteří už si projekt barevných schodů zamilovali, vůbec nelíbilo. Projekt „partyzánského“ street artu vyvolal duhovou revoluci. Na protest se komunity na různých místech Istanbulu rozhodly, že po vzoru aktivního důchodce také oni natřou a rozjasní čtvrti, ve kterých žijí, vlastními duhovými schody.

Chtěl jen rozesmát lidi

Duhové schodiště se stalo rychle hitem a jeho fotografie se začaly objevovat na internetu i po všech sociálních sítích. Někteří lidé se mylně domnívali, že musí být spojeno s hnutím za práva homosexuálů, jiní, že jde o protest nespokojených aktivistů.

Pan Cetinel ale vysvětlil, že schodiště natřel, protože chtěl rozesmát lidi a udělat jim barevnými schody radost.

„Protest se nakonec rozšířil i do dalších míst v Turecku a lidé solidárně namalovali své místní veřejné schody duhou. Městská správa nakonec ustoupila a schodiště znovu natřela,“ informoval web rustytraveltrunk.com.

Tentokrát už nešlo o smutnou šedou, ale o veselejší barvy, připomínající ty, kterými se snažil rozveselit čtvrť pan Cetinel. A aby zase nedocházelo ke špatné interpretaci, přidala i jednu vlastní neduhovou barvu – černou.

„Fotky se šířily přes Twitter a davy se hrnuly, aby si barevné schody na památku vyfotily. Když jsem schody navštívila v dubnu, zastavil se u mě pár, aby si udělal svatební fotografie. Skupinka turistů pobíhala nahoru a dolů, zatímco místní je ledabyle používali jako pravděpodobně každý den. Nejen, že je tam hlavní schodiště, jsou tu menší odnože, také malované a další velká malovaná (ale spíše ošlehaná) řada schodů o ulici dál. Rozhodně to stojí za návštěvu a Huseyin měl pravdu. Jeho práce rozhodně vyvolává úsměv lidí,“ popsala na webu cestovatelka Chloe.

Cílem turistů, mířících do Istanbulu zůstaly schody i poté, co byly v rámci projektu nové infrastruktury zbourány a znovu postaveny s barevnými dlaždicemi.