Města trápí to, že jim zákon neumožňuje plně regulovat provozování hazardních her na jejich území.


O vzniku sdružení bylo rozhodnuto počátkem června. Jeho zakládajícími členy jsou Aš, Bohumín, Děčín, Jičín a Velké Meziříčí. „Sdružení vzniklo jako reakce na skandální chování ministerstva financí, které v místech, kde jsme my zakázali výherní hrací přístroje a vzdali se tak správního poplatku, začalo povolovat agresivnější druhy hazardu, jako jsou videoloterijní terminály a elektronické rulety,“ předesílá místostarosta Jičína Ladislav Brykner, který nově vzniklému sdružení předsedá. Už samotné založení sdružení pomohlo obcím k tomu, aby zjistily, kolik hazardních provozoven vzniklo za jejich zády.

Tyto informace podle Bryknera dříve odmítalo ministerstvo zveřejnit. „Zjistili jsme na základě toho, že zhruba polovina hazardu v Jičíně je v rozporu se zákonem o loteriích, protože ministerstvo upírá obcím právo na samosprávu. Zákonem je dáno, že místní záležitosti veřejného pořádku patří do samostatné působnosti obcí a žádný hazard nesmí být povolen, pokud je to v rozporu s veřejným pořádkem. Do toho spadají i jiné formy hazardu jako kurzové sázky a podobně. Hodně lidí dnes nepřekvapí, že vedle gymnázia máme Tipsport,“ popisuje Brykner.

Vytěsňování automatů

Jak řekl, je Jičín jedním z mála měst, která se dlouhodobě systematicky snaží vytěsňovat hazardní automaty z centra a okolí veřejných budov, škol a nemocnic. Už v roce 1998 vydal vyhlášku, která vytěsňuje tyto činnosti mimo památkovou rezervaci a také do příslušných vzdáleností od veřejných budov. Podle vedoucího městského úřadu Petera Bareše je paradoxní, že v rámci reformy veřejné správy stát delegoval obrovské množství povinností a činností na obce, některé z nich si ale nechal, a neumožňuje tak obci, aby na svém území hazardní podnikání byla schopna monitorovat a ovlivňovat.


Místostarosta Brykner odhaduje, že zhruba 50 obcí má v současné době vydány vyhlášky, kterými regulují výherní hrací přístroje. „Ty jsou dnes nejvíce postižené, protože měly zájem regulovat hazard a může jim vadit přístup ministerstva. To jsou naši potenciální členové, které oslovíme. Dále víme o dalších 300 obcích, které zatím hazard neregulují, ale mají zájem získat informace,“ přibližuje počátky sdružení jeho předseda.


“Cílem sdružení je především změna zákona o loteriích, aby obec mohla rozhodnout, zda na jejím území budou jakékoli hazardní hry, nebo ne. Je to nestandardní způsob podnikání. Nechápu, proč podnikatelé v oblasti hazardních her jsou vyčleněni ze standardního procesu a neplatí daně. Oni pouze odvádějí část výtěžku na veřejně prospěšné účely. Oni si určují, komu ty peníze dají. Je to absurdní a naprosto korupční prostředí,“ zlobí se Brykner. „Když si takový podnikatel založí nadaci, tak může odvádět peníze vlastně sobě, není to nikde ošetřeno. Máme k dispozici analýzu, jak to funguje jinde ve světě. V tomto ohledu je náš systém naprosto nestandardní,“ tvrdí.

Právní stav

Prvním krokem sdružení je podle něj oslovit další zájemce z řad měst a obcí a uspořádat příslušná školení o současném právním stavu v oblasti hazardních her.


“Chystáme stížnost k Ústavnímu soudu, protože je jednoznačně porušeno právo na samosprávu. Dospělo to tak daleko, že z hazardu se nyní sponzoruje sport nebo Národní divadlo. To jsou záležitosti, které naprosto nechápu,“ uzavírá Brykner. (zan)