„Cílem zálohování je začít skutečně recyklovat odpad, který vytváříme. My Češi jsme velmi dobří a zodpovědní v třídění odpadu, ale to ještě neznamená, že jsme tak dobří i v následné recyklaci. Plastů nyní recyklujeme zhruba 42 procent a plechovek dokonce méně než 30 procent. Takže většina tohoto cenného materiálu stále končí na skládkách nebo ve spalovně bez dalšího využití. A proto potřebujeme změnu,“ konstatovala Kristýna Havligerová.

Ta změna má podle ní zajistit, že se PET lahve a plechovky budou více recyklovat a budou z nich vznikat opět nové obaly na nápoje. Přínosem toho opatření by mělo být ale i to, že ubude tohoto odpadu v přírodě. Legislativní a schvalovací proces k zavedení nového zálohování už nyní běží, následně bude ještě třeba zřídit operátora, který bude mít celý systém vrácení těchto obalů na starosti.

Chystaná změna stojí na ekologických základech, jde ale i o byznys:

Zálohomaty na plastové lahve a plechovky na Slovensku. Východní sousedé v novém systému nasbírali od začátku roku přes 615 milionů obalů. Povinné zálohování PET lahví a plechovek zvažuje i Česko
Zálohování PET: Jak to bude fungovat, kolik peněz bude za láhev, co s popelnicí

Podle Havlingerové bychom měli začít s „petkami“ a plechovkami chodit zpět do obchodů v roce 2026. A očekává se, že by se díky zálohování mělo vysbírat zpět 90 procent těchto obalů. Zkušenosti s tímto postupem už totiž máme, protože do obchodů běžně vracíme skleněné lahve od piva.

„Bude to fungovat stejně – koupíte si nápoj, zaplatíte zálohu za PET lahev nebo plechovku a pak to zajdete do obchodu zase vrátit. Záloha by měla být čtyři koruny, to je částka, která by měla zajistit, aby to fungovalo a aby to lidi motivovalo i tyto obaly vracet. Dobrou zprávou je, že ten systém je navržen tak, aby byla dobře dostupná místa k vrácení v obchodech či na bezinkách, bude jich zhruba jedenáct tisíc,“ vysvětlila dále manažerka z Iniciativy pro zálohování.

Obaly budou viditelně označeny tak, aby lidé poznali, že je vratný a zaplatí za něj u pokladny zálohu. Obchody pak budou tyto obaly přijímat zpět přes své automaty nebo i normálně ručně. Vracet se ale budou muset nezmačkané obaly, i když i to by se mohlo v budoucnu změnit. Zpět do obchodů se nebudou nosit jen obaly od mléka čí krabice Tetrapak, a to z hygienických důvodů.

Pavel Drahovzal vnímá jako problém, že petky mají vypadnout ze žlutých popelnic a současného systému třídění odpadu:

Zálohomaty na plastové lahve a plechovky na Slovensku. Východní sousedé v novém systému nasbírali od začátku roku přes 615 milionů obalů. Povinné zálohování PET lahví a plechovek zvažuje i Česko.
Povinné zálohování? Výpadek příjmů pro obce, míní místopředseda Svazu měst

„V současnosti zálohuje tyto obaly 14 evropských zemí včetně Slovenska. První byly severské státy, které se tímto způsobem chtěly zbavit odhozených nápojových obalů v přírodě. Naposledy se přidalo Rumunsko. Dalších 15 zemí se na to připravuje a začnou s tím letos nebo příští rok. My se tak budeme přidávat jako jedni z posledních. Na druhou stranu nám to přinese výhodu, že už bude k dispozici větší nabídka vratných automatů a dalších systémů,“ dodala ještě Kristýna Havligerová.

Kde všude půjde PET lahve a plechovky vracet? Zmizí kvůli zálohování těchto obalů z ulic žluté kontejnery? Co bude tento systém znamenat pro města a obce a co pro výrobce nápojů? Také to ještě přiblížila Kristýna Havligerová v pořadu Byznys kafe. Podívejte se na celý videorozhovor, který moderuje šéfredaktor centrální redakce Deníku Jan Klička.

Zdroj: Deník/Jakub Vítek