Procházíme se s kamarádem po Stromovce. V šátku mám k tělu přivázané mimino. Sladce spí, netuší, kam se to narodil. Svět plný rozumných názorů a emocí mu hodláme teprve ukazovat.

S kamarádem jsme se několik let neviděli. Kdysi jsem mu napsala jako čtenářka jeho vtipných fejetonů. Pak jsme se tu a tam vídali a rozmlouvali o životě, o psaní a knihách. Každému z nás život nadělil různé zákruty, a ty jsme vzájemně sledovali z bezpečné, ovšem velmi důvěrné vzdálenosti.

Tereza Semotamová
je spisovatelka a překladatelka

Když opouštíme park, dojde řeč na nadcházející volby. Já něco plácnu, ani nijak nezkouším terén, jsem přesvědčená, že my dva přece budeme volit zhruba to stejné. Jenže mýlka!

Dochází k poměrně silné názorové konfrontaci. Je úplně jedno, co kdo z nás bude volit, jen chci popsat, jak se najednou atmosféra naší procházky proměnila. Už jsem neviděla „kamaráda, kterého tak ráda vidím“, ale figurku, která volí tamhletu stranu, přitom letos je podle mě jediná správná volba něco úplně jiného. To dá rozum.

Jenomže každému dává rozum něco úplně jiného. Denně učiníme velké množství voleb. Jenže, světě, div se, máloco z toho děláme rozumově. Když nám nějaká marmeláda nechutná, prostě ji už nekoupíme.

Ani sňatky už se dnes nečiní z rozumu. Prostě si bereme někoho, kdo nám voní nebo má hezká lýtka. Tváříme se jako rozumné sfingy realizující samé praktické počínání, přitom jsme jen svazečky zmatených citů. A i při těch politických volbách s námi cloumají emoce. Politici to dobře vědí a sázejí na to. Je to akce a reakce.

Zdroj: Deník

 Filosofka Hannah Arendtová vedla mnoho let dopisové přátelství s filosofem Gerhardem Scholemem.   Měli radikálně odlišné názory na židovství i sionismus, přesto spolu dál trpělivě komunikovali.   Arendtová v jednom dopise Scholemovi napsala: „Lidé mají větší cenu než jejich názory, z jednoduchého důvodu, že lidé de facto jsou více než to, co si myslí nebo dělají.“

I v celém tomhle předvolebním maratonu není radno zapomínat, že nejsme jenom voliči.