To je životní krédo člověka, jenž miloval Boha a Hudbu nade vše ostatní. Člověka, který se nesmazatelně zapsal do historie českého hudebního světa a zásadním způsobem pozvedl kulturní povědomí města Libáně, když stál u zrodu hudebního festivalu Foerstrovy dny – Libáňský hudební máj. Festivalu, jež letos zanedlouho vkročí do 17. ročníku.

Zdeněk Vokurka (30.6.1934 – 23.4.2017) se narodil v Praze, kde se po absolvování gymnázia stal mimořádným posluchačem na katedře dějin hudby FF UK, zároveň se zapsal i ke studiu dějin umění u prof. Františka Dvořáka. Ještě jako student pracoval v Českém hudebním fondu; následovala intenzivní práce ve funkci tajemníka a dramaturga České filharmonie; hlavního dramaturga hudebního vysílání Československé televize; činnost odborného poradce opery Národního divadla. Na vrcholu své kariéry v letech 1984 – 1990 se stal tajemníkem MHF Pražské jaro, kdy se mu podařilo pro české diváky a posluchače získat na koncertní pódia taková jména, jakými byli Leonard Bernstein, Herbert von Karajan či Daniel Barenboim. Kromě toho byl také významným hudebním publicistou a kritikem, leckdy nesmlouvavým a obávaným. Právě díky svému neochvějnému lpění na dokonalosti projevu interpretů pomohl mnohým z nich nastartovat hvězdnou kariéru. Za všechny jmenujme např. houslového virtuosa Václava Hudečka a operní pěvce Gabrielu Beňačkovou nebo Štefana Margitu.

Společně s vynikajícím dirigentem Václavem Neumannem se stal také popularizátorem vážné hudby; je autorem cyklu Česká filharmonie hraje a hovoří; natočil více než třista dílů oblíbeného pořadu Hudba z respiria. Za oba projekty získal významná ocenění. Působil rovněž jako člen odborných porot při mezinárodních hudebních festivalech a soutěžích. V posledních 17 letech života se vrátil do rodiště své maminky, do Libáně. Zde společně s Josefem Stránským založili v r. 2000 hudební festival Foerstrovy dny – festival nevídaných rozměrů a úrovně, v odborných kruzích označovaný za „malé Pražské jaro". Jeho aktivity zasahovaly ovšem nejen do oblasti hudební. Organizoval setkání s předními osobnostmi kulturního a společenského života – Poetické podvečery s Křeslem pro hosta a nebyl obor umění, o kterém by nedokázal se svými hosty zasvěceně hovořit. Neustále se vzdělával, navštěvoval koncerty, byl v aktivním kontaktu s mnoha umělci a přáteli z hudební branže, psal hudební kritiky, maloval, poslouchal hudbu . . .
Je těžké, velmi těžké srovnat se s tím, že už Zdeněk Vokurka není. Člověk takového formátu a kvalit se rodí jednou za sto let. Jeho místo v české kultuře zůstane na dlouho prázdné . . .

Zádušní mše za Zdeňka Vokurku se koná v pátek 5. května 2017 od 13.00 hodin v kostele sv. Ducha v Libáni. Celebruje P. Augustin Števica, účinkují Jana Ryklová-soprán, Zdeňka Nečesaná-varhany.

Pavla Kaprasová