VYBERTE SI REGION

Vlčky, to byly saně pro zábavu i praktické využití

Jičín – Zvláštní a na první pohled zajímavý typ saní může návštěvník jičínského muzea spatřit na současné výstavě věnované zimním sportům na Jičínsku, a to až do 6. března. Tyto saně nesou poetický název „vlčky" a pocházejí z počátku 20. století.

23.2.2016
SDÍLEJ:

Saně vlčky ze sbírek jičínského muzea. Foto: Archiv RMaG Jičín

Vlčky působí svou konstrukcí vedle tradičních a dodnes běžných saní nezvykle a snadno upoutají pozornost. Jedná se totiž o velké bržděné saně, v minulosti nezřídka opatřené korbou, které byly určené pro přepravu osob i nákladu. Podle pamětníků je název vlčky odvozen z německého Rennenwolf – běžící vlk, u nás se pak používal výraz „renwolf", nebo též vlčky.

Jejich pevná a poměrně bezpečná konstrukce je vyrobena z lakovaného jasanového dřeva. Na sanicích dlouhých 195 cm a vpředu zahnutých vzhůru, označovaných nářečně jako „vohnoutky", spojených obloukově prohnutou příčkou, je v přední části zasazeno vyšší sedátko se zadními sloupky protaženými do řídítek o výšce 85 cm. Díky tomu mohl na saně pohodlně usednout i dospělý člověk. Příčku zádové opěrky, zasazenou mezi sloupky řídítek, výrobce saní ozdobně vyřezal, podobně také rukojeť řídítek, ta je soustružená. Od sedátka k příčce mezi špicemi sanic je natažen síťovaný výplet přídavného sedátka, který sloužil buď pro usazení menších dětí, pro položení nohou převážené osoby, či pro drobnější náklad. Pro jezdce jsou na sanicích za sedátkem umístěny stupačky a pro ovládání jízdy mají řídítka osazenu dvojici kovových, ručně ovládaných drapákových brzd. Spodní strana sanic je opatřena kovovými skluznicemi.

Původ a technika jízdy

Vlčky jsou saně typické pro oblast Krkonoš, kam se dostaly spolu se známějšími rohačkami v průběhu druhé poloviny 19. století z oblasti Alp, ale původ vlček můžeme pravděpodobně hledat až v skandinávských zemích.

V Krkonoších běžně používané rohačky byly poměrně velké nákladní saně, pro které jsou typické vysoko vytažené přední části sanic, tzv. nosy nebo rohy. Při jízdě z kopce se jezdec mohl těchto rohů pevně držet a nohama regulovat směr jízdy. Vlčky se však od rohaček v mnohém liší.

Nejen konstrukce, ale také technika řízení vlček se lišila od rohaček i ostatních saní. Sáňkař, nebo spíš jezdec je po rovině tlačil před sebou, případně mohl jednou nohou stát na stupačce a druhou se odrážet jako při jízdě na koloběžce. Z kopce pak naskočil na stupačky prodloužených sanic a pomocí brzd korigoval směr jízdy. Tímto způsobem bylo možné urazit poměrně dlouhou vzdálenost, a to i po málo udržovaných cestách. V zimním období proto bývaly v řadě domácností jediným dopravním prostředkem.

Hojně je také využívali např. pošťáci, kteří bývali mistry v jejich ovládání a při závodech v jízdě na vlčkách, které se v Krkonoších pořádaly již od počátku 20. století, nezřídka vítězili. Podobně jako rohačky se dnes vlčky užívají převážně k zábavním a sportovním účelům, přesto na nich i dnes někteří obyvatelé hor dopravují v zimě potraviny a využívají je místo kočárků pro přepravu dětí.

Dříve se vlčky v Krkonoších vyráběly hned v několika truhlářských dílnách, každý výrobce měl svůj rukopis, proto mezi nimi najdeme mnoho odlišností. Může to však znít překvapivě, ale o saně vlčky přetrvává zájem i v současnosti, právě pro jejich mnohostranné využití v dopravě osob i nákladu. Dodnes se vyrábějí téměř v nezměněné podobě už jen zásluhou rodiny Noskových z Roprachtic na Semilsku.    Hana Macháčková

Autor: Redakce

23.2.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Vánoční koncert s dechovou hudbou

Libáň – Během končících podzimních dnů oslavila Kyzivátova kapela Libáň 146 let od svého vzniku. Hrdě se tak řadí mezi tři nejstarší a nepřetržitě hrající kapely v naší zemi.

Házenkáři v sobotu vyzvou pátou Karvinou

Jičín - Nejvyšší tuzemská soutěž házenkářů pokračuje čtrnáctým mistrovským kolem.

Po kraji jen s jednou lítačkou

Královéhradecko - Rok 2018 přinese změnu v odbavování cestujících.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies