Pokud je stávající zem vyhovující, pouze ji dohnojíme granulovaným kravským hnojem, který zaryjeme. Pokud je zem málo kvalitní, výrazně ji vylepšujeme kompostem – vrstvu asi 10 cm zaryjeme do půdy a dohnojíme granulovaným kravským hnojem. Pro přípravu půdy je vhodné rovněž dusíkaté vápno. Kromě obohacení půdy dusíkem a vápníkem ji dezinfikuje a košťálovou zeleninu chrání před nádorovitostí. Do půdy se zapracovává nejpozději tři týdny před výsadbou.

Trvalky – jde o zahradní rostliny, které mají převážně, stejně jako letničky nebo dvouletky, nedřevnatějící bylinný stonek a zároveň jako dřeviny rostou roky na stejném stanovišti. Jejich nadzemní části (stonky a listy) koncem vegetace sice uvadnou, avšak z podzemní části (kořenů, hlíz nebo cibulí) příštího jara opět vyrostou. Mohou být ozdobné listem, květem nebo plodem a rozmnožují se nejčastěji dělením.

Ve druhé polovině února, v době, kdy pominou větší mrazy, můžeme začít s řezem listnatých dřevin. Hluboce seřízneme dřeviny, jako jsou některé tavolníky nebo komule. Dřeviny, které zakládají květní pupeny na podzim, například zlatice, neřežeme, protože bychom se připravili o letošní květy.

Koncem měsíce vysadíme do truhlíků a mís předpěstované dvouletky a trvalky jako jsou macešky, sedmikrásky, prvosenky či jarní cibuloviny. Hrozí-li mráz, přikryjeme je netkanou textilií, chvojím nebo papírem.

Pravidelně kontrolujeme a větráme uskladněnou zeleninu a ovoce. Poškozené plody vyřadíme. Skladovací teplotu udržujeme na hodnotě 2 až 5 °C a vlhkost vzduchu kolem 90 %.

Stále ještě můžeme odebírat rouby jádrovin. Vybíráme dobře vyvinuté letorosty z jižní strany koruny zdravých stromů. Jednotlivé odrůdy svážeme a označíme jmenovkami. Odebrané rouby ukládáme ve sklepě do přiměřeně vlhkého písku nebo venku u severní strany budov.    Petr Kumšta