V roce 2015, kdy si připomínáme 70. výročí konce druhé světové války a zároveň i ukončení okupace naší republiky nacistickým Německem, je dobré si připomenout nejen vítězství nad fašismem, ale i jeho poslední oběti, včetně těch z řad příslušníků bezpečnostních sborů četnictva a policie.

por. Bc. Josef Kracík, ÚO Jičín

Nákladní vozidlo Milíčevské čety bylo obstoupeno cca 80 Němci a npor. Šimek byl po vystoupení, z bezprostřední blízkosti, asi 6 ranami z automatu zastřelen. Josef Hofrichtr, Josef Tichý a Antonín Žitný byli postaveni ke zdi, mučeni a očekávali, že budou zastřeleni rovněž.

Asi po třech hodinách byl npor. Šimek vhozen na auto vezoucí munici, jež bylo taženo jiným nákladním vozidlem, zajatí povstalci byli naloženi rovněž a kolona pokračovala na obec Tuř. Před obcí nezvládl vpředu jedoucí nákladní vůz zatáčku a oba automobily se srazily. Vozidlo s municí bylo již dále nepojízdné a bylo i s tělem padlého npor. Šimka polito benzínem a zapáleno, následkem čehož explodovaly granáty, střelivo a pancéřové pěsti.

Zajatí povstalci byli posléze propuštěni v lese za Butovsí. A. Žitný byl později dne 9. 5. 1945 okolo 17. hodiny při pročesávání lesa od ukrytých německých vojáků postřelen do nohy a stal se invalidním.

Na akcích této skupiny se podíleli a byli do organizace zapojeni vrch. strážm. František Charvát, šstrážm. Richard Homola, strážm. Stanislav Mlateček, všichni z ČS Milíčeves. Dalšími akcemi v tomto regionu, v obvodu ČS Úlibice, patří přepady německých kolon pod kopcem Babák, na hlavní silnici Jičín Nová Paka. Tyto zde prováděly kombinované skupiny místních obyvatel a uprchlých zajatců, zejména hlavní část skupiny Kumburk. Dne 4. 5. při jednom z přepadů byl postřelen a zajat Jaroslav Uhlíř z Lužan. Shodou okolností se v tomto místě podařilo uprchnout z německého zajetí šstrážm. Josefu Malému z ČS Železnice, jenž byl zajat společně s partyzánem Iljou Bandarenkem, při jedné z přepadových akcí německých kolon u Vidochova. Bojoval zde i strážm. Oldřich Valenta z ČS Jičín.

Kopidlensko a okolí

Dne 5. května 1945 kolem poledne hlásil přednosta stanice Kopidlno František Vlasatý předsedovi RNV Antonínu Stýblovi, že do stanice vjel obrněný vlak, doprovázející muniční soupravu. Velitel četnické stanice vrch. strážm. František Dousek, předseda RNV a vojenský velitel města por. Josef Plec se vypravili na nádraží k jednání s velitelem vlaku. Německý nadporučík byl ochoten kapitulovat, s čímž jeho třináctičlenná posádka nesouhlasila. Formálně bylo dojednáno, aby velitel vysvětlil mužstvu, že odpor by byl beznadějný a obrněný vlak bude prozatímně dopraven na vedlejší kolej do cukrovaru.

V 19 hodin se vydává npor. Karel Chvalkovský spolu s vrch. strážm. Douskem, strážm. Josefem Boháčem, šstrážm. Janem Drholcem, Antonínem Volejníkem a dalšími dobrovolníky do cukrovaru, kde posádku vlaku odzbrojují. Bylo získáno 8 automatů, 6 pušek a 1 pistole.

Vlak sestával z 22 vagonů, měl dva pancéřové vozy se dvěma lehkými děly a dvěma kulometnými trojčaty, jeden vagon pro mužstvo a v ostatních 19 vagonech bylo samé střelivo 12 vagonů pancéřových pěstí, 3 dělových nábojů, 2 s náboji pro rychlopalné zbraně a po jednom vagonu ručních granátů a pušečného střeliva. Vojenským velitelstvím byly sestavovány z dobrovolníků čety, a jelikož bylo třeba dalších posil, nabídl se vrch. strážm. Dousek k jejich zajištění z řad partyzánů a ruských zajatců, o nichž věděl. Pozdě v noci telefonuje z cukrovaru vrch. strážm. František Dousek, z rozkazu npor. Chvalkovského, do Rožďalovic, aby tamní velitel posádky složil zbraně. Ten neuposlechl a hájil se tím, že nejsou kompetentními činiteli. Dne 6. 5. pancéřový vlak, jehož posádka se rozrostla na 650 mužů, odjel do Rožďalovic, kde byli zajati dva hejtmani, které posléze ve vlaku střežili rožďalovičtí četníci, a padesát mužů posádky.

V boji o náměstí v Rožďalovicích velí jedné ze skupin strážm. Josef Gottwald. Oddíl vlasovců v počtu 114 se přidal na stranu povstalců. Během neděle dochází zprávy, že Němci z Milovic, jednotky SS podniknou útok na město. Byly rozestavěny hlídky, které zaváděl a kontroloval vrch. strážm. Dousek.

K večeru dochází znepokojující zpráva z Rožďalovic, že se ve městě opět objevili Němci. Zajali 70 mužů jako rukojmí a odvedli je do Tuchomi. Podmínkou jejich propuštění bylo vydat zajaté německé důstojníky a vojáky.

Z obavy o životy rukojmích byli narychlo poshánění zajatci vlakem odvezeni k Roždalovicím. Rukojmí se druhého dne vrátili.

Dne 9. 5. se přiblížila ke Kopidlnu německá ozbrojená jednotka, která byla zneškodněna a 160 německých vojáků zajato. Jedním z organizátorů odboje v Kopidlně byl vrch. strážm. v. v. Rudolf Hnojský, který o činnosti jím organizované skupiny a dalších událostech sepsal publikaci Odboj Kopidlna a okolí, vydanou v srpnu 1945. Dále se osvobozovacích bojů účastnili četníci z Libáně: Oldřich Andrle, Jaroslav Herčík, Josef Jíra, Josef Novotný, Josef Resler a Václav Tauterman. Z Dětenic zejména vrch. strážm. František Štenc, který se osvědčil jako výtečný vyjednavač, když se dne 6. 5. účastnil s por. Petákem jednání o kapitulaci posádky skladu v Ledcích a poté odjel vyjednávat předání a kapitulaci v Mcelích. Dne 7. 5. vyjednal propuštění našich zajatých stráží a vyslaných spojek v Tuchomi.

Novopacko a okolí

Dne 3. 5. 1945 propukla ve zdejším okrese revoluce, povstání se účastnili všichni příslušníci četnictva. Pouze prap. František Košťák, který se přihlásil k Němcům a měl Němku za manželku, klidně přihlížel. Ti příslušníci, kteří byli nemocni nebo v penzi, nastoupili ihned službu na stanici. O 17. hodině byla v Nové Pace odzbrojena německá posádka, německé obyvatelstvo a všichni internováni. Z Čechů byl mj. zajištěn bývalý četnický vrch. strážm. Karel Ziegler, který byl úřadem práce přikázán městu pro zásobovací oddělení. Hlásil se k Němcům a jako takový terorizoval ostatní zaměstnance a neslušně se vyjadřoval o Češích a hlavně prezidentu Benešovi.

Z osady Heřmanic bylo hlášeno, že volkssturm tam střílí po obyvatelstvu. Proto tam byli vysláni dva příslušníci zdejší stanice, a to šstrážm. Josef Nevyjel a šstrážm. Václav Kožený s ruskými partyzány. Při přestřelce, která mezi nimi a volkssturmem nastala, byl jeden příslušník volkssturmu zastřelen. Ostatní příslušníci byli obklíčeni a pochytáni.

Téhož dne, při odzbrojování oddílu německého četnictva v síle cca 80 mužů v Nové Pace, za přítomnosti příslušníků ČS Nová Paka, byl velitel něm. četnictva npor. Artur Kessler zastřelen, když chtěl střílet a nechtěl se vzdát. Také příslušníci ČS Horka u Staré Paky odzbrojili na Horkách německou kontrolu, kterou Němci zesílili o čtyři polní četníky.

S ukořistěnými zbraněmi byla dobyta zabarikádovaná německá četnická stanice na nádraží v Horkách. O půlnoci přijely od Trutnova oddíly SS spolu s volkssturmem potlačily povstání v Horkách, při kterém byl zastřelen účastník odboje Oldřich Pol. Když Němci likvidovali povstání, byli vrch. strážm. Vojtěch Pošar a šstrážm. Jaroslav Mrázek pokousáni policejními psy a odvezeni do Trutnova na gestapo. Po výslechu byli oba dodáni do vazby okr. soudu v Hostinném a odtud propuštěni 8. května 1945.

Dne 4. 5. 1945 dopoledne bylo příslušníky ČS Nová Paka (šstrážm. Josef Groh a Ladislav Votoček), a účastníky odboje z Nové Paky osvobozeno 12 Čechů z německé obce Vidochov. Odpoledne asi o 13. hodině přijel do Nové Paky oddíl německého vojska se třemi tanky a obrněnými vozy (asi 300 vojáků) likvidovat povstání. Zajištěné Němce osvobodili a koho z českého obyvatelstva zastihli na ulici, odvedli na náměstí a drželi jako rukojmí. Mezi zajištěnými byli mj. také šstrážm. Jaroslav Fejkl, František Střihavka a Ladislav Dědeček z ČS Nová Paka. Všichni se museli postavit se zdviženýma rukama, obličejem ke zdi budovy obecního úřadu. Četn. prap. Navrátil vyjednával s Němci, aby byli rukojmí propuštěni, což se podařilo docílit.

Odpoledne 5. 5. 1945 byl německý velitel vyzván ke složení zbraní, s možností zajištění volného odchodu, což odmítl a vyčkával rozkazů nadřízeného velitelství. Odvolal však stráže z města. Město opustil se svou posádkou dne 7. 5. v časných ranních hodinách, směrem na Jičín. Téhož dne začaly ustupovat z fronty Novou Pakou oddíly německé armády a byly pod vedením příslušníků zdejší stanice odzbrojovány.

Dne 3. 5. 1945 na poradě příslušníků ČS Stará Paka (vrch. strážm. Bakeš, šstrážm. Vějběra) a asi dvaceti zaměstnanců ČSD Stará Paka bylo ujednáno, že až dojdou pokyny, bude prováděno na nádraží ve Staré Pace odzbrojování německých vojáků za vedení četnictva a železničních zaměstnanců. Také byl přijat návrh velitele stanice Stará Paka vrch. strážm. Bakeše, že nadále budou veškeré zásilky potravin a jiných předmětů, určených pro Německo, ve Staré Pace zadrženy a uskladněny pro potřeby osvobozeného českého lidu.

K odzbrojování Němců na nádraží došlo ještě téhož dne, po příjezdu osmi partyzánů pod vedením Josefa Kobližky. Další skupina přepadla vlak u Horek. Němečtí zajatci v počtu cca 400 byli internováni ve škole a v sokolovně.

Druhý den 4. 5. přijela trestná výprava, proti níž nebylo z důvodu nedostatku zbraní zakročeno. U zajištěných Němců zůstal vrch. strážm. Bakeš a učitel Mencl. Vzhledem k tomu, že s internovanými bylo slušně zacházeno, nedošlo k represáliím.

por. Bc. Josef Kracík ÚO Jičín

Pokračování otiskneme v dalších vydáních našeho Deníku.