A tak mě napadlo poptat se v hostitelských rodinách AFS, jestli si na své české rodiny vzpomněly také jejich děti ze zahraničí: „To víš, že vzpomněly… Dostali jsme krásný dopis – a česky! A taky balíček s dárkem došel… Skoro hodinu jsme si povídali po skypu…"´

Ovšem největší radost měli ti, k nimž děti přijely. Tak například jedna z hostitelských rodin v Jičíně uvítala svou thajskou dceru Bee, která přijela i se svou maminkou. Před šesti lety držela o Vánocích v náručí svého právě narozeného českého bratříčka a letos mu mohla popřát k šestým narozeninám.
Velkou radost měli také další Jičíňáci – Jampílkovi. Přijel je pozdravit a krásné Vánoce popřát až z Itálie Daniel, který u nich strávil celý minulý školní rok. Dani pobyl se svou českou rodinou i se svými jičínskými přáteli několik krásných vánočních dnů a slíbil, že zase přijede.

Paní Jampílková mi napsala do mailu: „Jsme rádi, že si k nám a k Jičínu našel Dani takové vazby, že opět i s rodiči v létě (po maturitě) přiletí a že jsme měli možnost takového člověka a jeho rodiče a prarodiče díky programu AFS poznat."

A do třetice ještě jednou Jičín. Ke Kousalům do Kbelnice přijeli hned po Vánocích dva zahraniční synové Rafa ze Španělska a Simon z Německa. Paní Jana Kousalová mi poslala tuto zprávu: „Rafa ze Španělska byl u nás v roce 2005-6, Simon z Německa v letech 2007-8. S oběma jsme v čilém kontaktu přes sítě, oba pořád mluví dobře česky.

Rafa přijede na návštěvu, protože máme desetileté výročí a protože v lednu letí na několik let pracovat do New Yorku, a kdo ví, kdy se zase uvidíme.
Simon jezdí pravidelně, zatím studuje. Když zjistil, že přijede jeho „španělský bratr", zařídil si to a přijede taky, obzvláště když zjistil, že budu ke společnému svátečnímu obědu péct husu. Oba mají pořád rádi české jídlo a moc hezký vztah k Česku."

Rodina i přátelé
A konečně ještě jedna návštěva, a to v Turnově u Koudelků. Paní Koudelková mi poslala následující mail: „Ve školním roce 2014–2015 byl u nás student Beni z Maďarska, a zase přijel hned po vánocích 27. prosince, aby s námi ještě stihl oslavit české Vánoce. Bude u nás až do Nového roku. Má tu spoustu kamarádů a naše rodina ho již považuje za vlastního, takže dárky na něho čekaly pod stromečkem od nás i od našich dvou synů. Také mám radost, že se nám i po třech letech nikdy nezapomene ozvat a popřát hezké Vánoce studentka z Turecka, se kterou si také stále píšeme."

Na závěr mi dovolte citovat naši dlouholetou dobrovolnici a hostitelku, bělohradskou lékařku Helenu Hronovou: „…to je přesně jedna z věcí, která se mi na AFS líbí, že pořád poznáváš nové lidi, okamžitě se spřátelíš a udržuješ stálé kontakty, protože sdílíš tu společnou myšlenku."   Jarmila Andrštová