Airsoft není typická hra pro děti, vyřádit se na ní umí téměř každý fanoušek akčního odpočinku. Michael Kohút, student oktávy, se airsoftu aktivně věnuje.

Jak ses vůbec k airsoftu dostal?
Táta mi koupil k Vánocům airsoftku. Po nějaké době jsem začal vyhledávat různé akce. Nechtěl jsem, aby se mi dárek jen tak válel doma. Začal jsem proto střílet po všem, co se hnulo.

Jen takové vysvětlení pro laika, jaký je rozdíl mezi airsoftem a paintballem?
V munici a realističnosti zbraně.

Mohl bys to nějak upřesnit?
Paintball používá větší munici, má myslím klidně až 1,5 centimetru a především je plněná barvou. Zbraně používají navíc i obrovské zásobníky, a tím pádem nevypadají realisticky.

Bolí to, když dostaneš ránu?
Jak kdy, záleží na vzdálenosti, čím se střílí a kam se střílí.

Jaký byl tvůj nejbolestivější úraz?
Jednou mě jedno malý děcko trefilo do obličeje. Neznalo „bang bang pravidlo". Když jsi moc blízko na to, abys někoho střelila, zařveš bang bang a tím ho vyřadíš ze hry. Pak jsem si musel vytahovat kuličku z tváře.

Jak vypadá airsoftový trénink?
Já se tréninků moc nezúčastňuji. Vesměs to bývá nějaká cvičná střelba, někteří si zaběhají, aby si udrželi kondičku…

Podle čeho si vybíráš zbraně?
První zbraně vybíral táta, ale novou pušku jsem si už vybíral sám. Je moderní, hlavně modifikovatelná a můžu ji používat všude. Vybírám podle funkčnosti a spolehlivosti zbraně.

Co máte při airsoftu na sobě?
Standartně nějakou levnou uniformu. Najdou se i lidi v teplákovkách.

Máš nějakou zajímavou historku, která se udála během nějaké akce nebo tréninku?
No, zrovna před dvěma týdny dorazli na akci nějaký lidi od Pardubic. Přijeli a také hráli v pyžamech a barevných parukách. Sice je bylo vidět přes celé hřiště, ale byli fakt dobří.

Co máš na airsoftu nejradši?
Nejradši mám tu partu, která se tam sejde a zajímá se o stejnou věc.
   Jana Kotherová, Gymnázium Nová Paka