Ty musí schválit ministerstva zdravotnictví, vnitra, obchodu a průmyslu, a také ministerstvo pro místní rozvoj, což je velice komplikovaný a zdlouhavý proces. Jak se totiž ukázalo, nové žádosti většinou „ztroskotají" na některém z jmenovaných úřadů.

Průkopníkem jsou Karlovy Vary, které jako první získaly statut podle nového zákona. „Potřebujeme stanovy obnovit kvůli řadě faktorů. Lázně jsou jednoznačně pro město přínosné. Nejde jen o otázku dotací, ale o významný kulturní a společenský život. A co je podstatné, nabízí zdejším lidem práci. Vyšli jsme ze vzorového statutu Karlových Varů a připravujeme nový s tím, že první jednání máme dnes na ministerstvu zdravotnictví," informuje starosta Pavel Šubr.

Ptáme se, jaké změny přinese novelizace do chodu radnice. „Určitě omezí některé činnosti v lázeňském území. Jde o stavební omezení, které zakazuje v lázeňské zóně zemědělské stavby, limitována je práce hlučných strojů o svátcích a nedělích, zákaz práce se škodlivými látkami, vyvěšování plakátů mimo reklamní plochy a mnoho dalšího," vysvětluje Pavel Šubr.

Omezení
Jiné pravidlo přináší zákaz chovu zvířat, vyžadujících zvláštní péči. Neméně významné je omezení v dopravě, která by neměla podle nařízení vést vnitřním lázeňským územím. 

A to je v Bělohradě tvrdý oříšek, neboť plánovaná stavba přeložky ztroskotala na výkupu pozemků.

„Variantou je nová komunikace z města přes Horní Novou Ves do Brtve. Další možností je omezit nákladní dopravu přes lázeňské území stanovením hranice 7,5 tuny. Jsme zvědaví, co nám sdělí na ministerstvu zdravotnictví. Podobný problém řeší například v Luhačovicích. Určitě chceme najít východisko," komentuje Pavel Šubr.

Budování přeložky, která by dala centru Bělohradu oddechnout od dopravy, je asi zřejmě mrtvým projektem. I Pavel Šubr je pesimistou. „Sice se má změnit zákon o vyvlastňování, ale mám obavy, že už se nám nepodaří získat peníze z Evropské unie ," míní.