VYBERTE SI REGION

Ke 20. výročí obnovení těžby bělohradského pískovce

Lázně Bělohrad – Je mi velkou ctí pokusit se spolu s vámi poodhrnout závoj dávných časů nad těžbou pískovců v Horní Nové Vsi, č. p. 108. V minulém roce to bylo 20 let, co na tomto místě byla obnovena těžba ve firmě Kamenolom Javorka, s.r.o.

19.3.2016
SDÍLEJ:

Prezentace kamenolomu Javorka.Autor: Archiv Františka Žočka

Historie dobývání kamene v našem městě má dlouhou tradici. Vždyť z tohoto pískovce je postaveno celé naše krásné lázeňské městečko. Bělohradský pískovec, jak je tento unikátní přírodní kámen označován, nemá v Evropě ani ve světě obdoby, to je dáno jedinečným způsobem jeho vzniku. Z hlediska rozsahu těžby a stavebního použití v české architektuře má pískovec velký význam.
Se zájmem a nadšením mapuji historii tohoto lomu a byl bych velmi rád, kdyby se komukoli z vás podařilo tuto mozaiku doplnit o další střípky. Jednou uvedl převor břevnovského kláštera P. Petr Prokop Siostrzonek: „Každý z nás má 2 rodiče, 4 prarodiče, 8 praprarodičů a v 16. generaci, která mapuje cca 500 let, je to 65 536 společných předků. V těchto generacích se navzájem potkáváme."

I když nepocházím z Lázní Bělohradu, nalezl jsem v něm svůj domov a rád bych navázal na práci mých předchůdců. Jsem přesvědčen, že znalost historie umožňuje neopakovat chyby a zároveň dávat věcem svůj řád.

Nyní bych vám rád představil dobu, kdy tento úžasný materiál vznikal. Česká republika leží na geologickém útvaru zvaném Český masív. Ten na konci druhohor tvořil ostrov na severní polokouli. Moře okolo něj nebylo stejné. Ze západu a severu bylo moře studené a mělké, z jihu a východu bylo moře hluboké a teplé – moře Thetis. V období svrchní křídy, cca před 100 mil. lety, v období označovaném jako cenoman, začala deska Českého masívu klesat. Vznikaly sladkovodní jezerní pánve, které lemovaly pralesy nahosemenných rostlin – araukárií, cykasů, jinanů, sekvojí a dokonce i borovic. V takové jezerní pánvi vznikl bělohradský pískovec.
Konec tohoto období přišel s mořskou záplavou. Moře sem nateklo mezi Krkonošemi a Orlickými horami zemskou branou z oblasti Náchoda. První moře přišlo patrně ze severu. Byly zaplaveny oblasti až k dnešnímu Berounu a Drážďanům. Také v lomu je zřetelně patrná ostrá hranice cenomanu (sladkovodní těžený pískovec) se spodním turonem (mořský sediment – polohy nad těženým pískovcem).


Do geologického vývoje dále zasáhlo alpinské vrásnění a ústup moře. Epocha končí velkým vymíráním na konci druhohor. Až v období třetihor dochází k obohacení pískovce oxidy železa a k vytvoření jeho unikátní kresby.

Geologie Bělohradska

O tom, že geologická stavba území v okolí Lázní Bělohradu je velmi zajímavá, svědčí i málo známé zlaté doly u vsi Stupná, které byly otevřeny pravděpodobně v první polovině 12. století (uvažované převládající datum zahájení těžby již roku 1101 – viz Manuál z pera peckovského purkmistra Františka Moora – 2. polovina 18. století). Původně zde prý byl pouze malý lom na ušlechtilý mramor, následně však převážila navazující těžba vzácných kovů – měď, stříbro, zlato… Některé informační zdroje řadí dávné doly u Stupné mezi tři největší známá raně středověká naleziště zlata v tehdejším Českém království. Zlato se vyznačovalo vysokou ryzostí a obsahem 4 % stříbra a až 9 % mědi. Tyto doly byly zničeny a opuštěny ve třicetileté válce.

Z temnot třicetileté války se vynořuje další příběh, který zachytil jeden z bělohradských občanů ve Státním oblastním archivu v Zámrsku, že nedaleko současného kamenolomu stál zájezdní hostinec, v němž přespali císařští vojáci, kteří dostali za úkol zatknout pana Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic a pána na Pecce.

Ale abychom se vrátili k historii těžby pískovců. Zatím nejstarším dohledatelným použitím pískovce bělohradského typu je, jak dokázala precizní rekonstrukce v minulém roce, stavba bývalého kartuziánského kláštera ve Valdicích, který založil Albrecht Eusebius z Valdštejna. Postavil jej podle projektu A. Spezzy z roku 1627. Stavěn byl od roku 1630 N. Sebregondim a dokončen G. Pieronim. Klášter a kostel se povedlo dostavět roku 1655, na úpravě vnitřku se pracovalo až do roku 1665. Prvotně byl vysvěcen na kostel Nanebevzetí P. Marie. Klášter byl zrušen roku 1783 Josefem II. V letech 1855-56 byl přestavěn vídeňským architektem Wehrenfenningem na trestnici a od této doby slouží k tomuto účelu.

Na Malém náměstí v Lázních Bělohradě stojí Mariánský sloup datovaný r. 1657. Pískovec byl v minulosti použit především jako místní stavební kámen a materiál pro kamenickou výrobu při budování našeho malebného městečka (soklový kámen, kvádrové zdivo, dlaždice, překlady, schody, parapety, zárubně, portály, ostění oken a dveří, žlaby, koryta) a pro sochařské práce jako jsou plastiky, ozdobné prvky, náhrobky apod.

Při prvních bádáních nad minulostí domu č.p. 108 v Horní Nové Vsi a pískovcového lomu mne kroky zavedly do jičínského archivu, kde se mi podařilo dohledat z Knihy smluv svatební smlouvu ze dne 16. 10. 1877, kdy ženich Josef Brych (voják zemské obrany č. 29, rolník z Rohoznice č. 55, okres hořický) a nevěsta Anna Bochová dostávají od otce nevěsty, p. Františka Bocha, usedlost č.p. 108 i s přilehlým lomem.

Druhá objevená smlouva je datována 28. 1. 1904. Vlastník domu č.p. 108 a lomu p. Zdeněk Flum (obchodník v Bělohradě) potvrzuje prodej uvedených nemovitostí panu Josefu Purmovi (synu rolníka z Hoření Nové Vsi č.p. 67) a jeho nevěstě Emílii Mařasové (dcera rolníka v Loučné Hoře – jedna z pěti částí obce Smidary). Pan Josef Purm se narodil 11. 1. 1876 v Lázních Bělohradě. Lom a dům tedy kupuje ve svých 28 letech. Těžbu a zpracování pískovce zde provozuje celých cca 40 let. Dle dolových deníků, účetních knih a korespondence, která se zachovala, byla těžba přerušena ke konci druhé světové války kolem roku 1944. Pan Purm zemřel 7. 9. 1961. Dožil se tedy 85 let.

Dle zachovalé dokumentace je takřka jisté, že není dům ani rod v Bělohradě a blízkém okolí (Lukavec, Vrchovina, Brtev, Radkyně, Bělá, Svatojanský Újezd, Pecka, Heřmanice, Horní Branná, Borovnice, Tikov, Nová Paka, Uhlíře, Mlázovice, Studenec, Stupná, Hřídelec, Vřesník, Bílá Třemešná, Vidochov, Hořice, Předměřice n. L.), který by neměl kámen z tohoto lomu. Z největších zakázek uveďme dodávku 3500 m3 štípaných slepenců na regulaci potoka Javorka (smlouva uzavřená s Ing. Vojtou Čehovským dne 18. 5. 1932, cena 50 korun československých za 1 m3).

Z deníků uveďme alespoň několik dalších jmen – Josef Jihlavec – stavitel v Hradci Králové, František Bernard – stavitel v Jilemnici, Městský úřad v Lázních Bělohradě, Jaroslav Mikule – mlynář, Hynek Poslt – stavitel na Pecce, Josef Janeček – stavitel v Bělohradě, Jan Poličanský – stavitel v Bělohradě, hrabě Merveldt, Ignác Pilař – tkalcovství Levínská Olešnice, František Kubánek – tkalcovna v Jilemnici, Hynek Hloušek – hoteliér v Bělohradě, František Stuchlík – Radkyně, firma Vilém Kremlička a syn, architekt a stavitel Antonín Makovec – Praha, Josef Jirčák – stavitel v Nové Pace, Pastvinářské družstvo Nový Dvůr, Josef Jezdinský – soukromník ve Vrchlabí, Josef J. Hák – textilní průmysl Horka, Okresní výbor v Nové Pace, Arnošt Hišman – stavitel v Lázních Bělohradě, Josef Nádvorník – stavitel v Ostroměři, Alois Škvrna – stavitel v Lázních Bělohradě, Josef Šorm – obchodník ve Studenci, František Krušina – stavitel v Bílé Třemešné, Merveldtský lesní úřad v Lázních Bělohradě, František Imlauf – rolník v Brtvi, Antonín Stuchlík – Lázně Bělohrad, Jindřich Malina – architekt a stavitel v Hořicích, Ferdinand a Božena Petřiví, Dr. Josef Lelek – lázeňský lékař v Lázních Bělohradě, Eduard Holman – stavitel v Nové Pace, František Peterka – stavitel v Lázních Bělohradě. Historie ožívá a není v našich silách vzpomenout tisíce jmen, kterým bělohradský pískovec působí radost.

Zánik malých lomů

Po druhé světové válce většina malých lomů zanikla, i ten náš bělohradský. Ani jedna filozofie, které se v naší společnosti prosadily ve druhé polovině minulého století a které byly postavené na potlačování základních lidských práv a svobod, obnovení těžby kamene v našem městě neumožnily. Za obnovením těžby kamene stojí do velké míry Ing. Hörbe starší, který patří mezi lidsky i profesně velké osobnosti současnosti. Bylo mi velkou ctí, že jsem jej mohl mít v období 1984-1988 na SPŠKS v Hořicích za třídního učitele. I když bych se nebál říci, že spíše vychovatele. Profesionalita odborná byla spíše samozřejmostí.

A protože se mu do laboratoře dostaly vzorky bělohradského kamene a zároveň věděl, že se zabývám otvírkou opuštěných lomů, poslal mne do Bělohradu. Po spatření nádhery tohoto kamene jsem věděl, že tady zůstane mé srdce navždy. A tak jsem obnovil těžbu, opravil dům a přivedl sem svou lásku. Každý člověk ví, kde jsou jeho kořeny. Ty jsou nesmírně důležité, aby nás vítr neodvál, abychom stavěli svůj dům na skále a ne na písku.

A tak se pomalu dostávám k současnosti. O ní vám napíši příště.    František Žoček

Autor: Redakce

19.3.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Motorkář po nehodě v Hořicích bojuje o spravedlnost

Východní Čechy - V začarovaném trojúhelníku Jičín, Hradec Králové a Svitavy, se ocitl motorkář Petr Kuna, který měl před šesti lety těžkou dopravní nehodu 
v Hořicích. Havárie mu nejenom podlomila zdraví, ale také víru ve spravedlnost.

OBRAZEM: Táboranku mají její příznivci rádi

Syřenov - Kapela Táboranka opět potěšila své fanoušky koncertem, tentokrát u restaurace Na Klepandě.

Kozákov Challenge hlásí vítěze ze Švédska!

Pojizeří - Adam Persson se stal vítězem elitní kategorie dnes již tradičního závodu. Mezi ženami triumfovala Emily Prossová a domácí fanoušky potěšil vítěz Masters Pavel Zajíc.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.