Důležitými členy české výpravy byli i Pavel Kubín a Štěpán Karban z Jičína. Oba dva přijeli zpět s medailemi na krku.

Co je TFA?
Závod v disciplínách TFA (Toughest Firefighter Alive – Nejtvrdší hasič přežije) simuluje zásah a skládá se ze čtyř úseků. Ty musí účastníci absolvovat s dýchacím přístrojem v zásahovém obleku a botách.

Prvním úkolem v Německu bylo roztažení osmi hadic B a následné smotání dvou z nich. V druhé části soutěžící pomocí úderů palice přemístili závaží, prolézali tunelem s dvacetikilovým barelem, na vzdálenosti sto metrů transportovali devadesátikilovou figurínu a v závěru překonali pomocí lana čtyřmetrovou bariéru. Třetí disciplína spočívala v manipulaci se žebříky, výstupu do druhého patra se zátěží, vytažení dvacetikilového břemene, opětovném sestupu a instalaci dvou proudnic na stativ.

Na posledním úseku hasiči vyběhli do 16. patra. „Nejtěžší jsou druhá a čtvrtá disciplína. První je hodně technická, ale i tak nás stála mnoho sil. Naštěstí se mistrovství konalo příhodně v areálu nemocnice," nastiňuje s úsměvem Pavel Kubín.

A jak probíhá příprava? „Pro nás je sezona rozdělena do několika fází, na podzim a v zimě získáváme fyzičku dlouhými běhy a jízdou na kole, postupně přidáváme posilovnu. Trénink zabere tak šest dní v týdnu vždy kolem tří až čtyř hodin," informuje Pavlův kolega Štěpán Karban.


Lidský život především

Kdo by se ale domníval, že hasiči jsou především sportovci, mýlil by se. „Pro nás je primární zásah a činnost tady na stanici, sport je až druhořadá záležitost. Tvoří tak třetinu naší práce, neboť souvisí s fyzičkou," připomíná Štěpán Karban.

Především na západ od nás se disciplíny TFA těší velké prestiži, a tak je i konkurence velmi silná. „Někteří účastníci jsou dotováni sponzory v řádech statisíců, s tím se určitě lépe připravuje," přibližuje situaci Štěpán Karban. Ve startovní listině se objevila rovněž ženská jména a jeden Brazilec, ten však běžel mimo soutěž. „Ženám splnění všech úkolů trvá déle, ale je obdivuhodné, že se do toho vůbec pustily. Už jenom dokončit závod je úspěch,"říká Pavel Kubín.

Krizí během závodu netrpí ani jeden z Jičíňáků. „Jen těsně před závodem si vždy říkám, co tu vlastně dělám," sděluje Pavel Kubín s tím, že podobné pocity zažívá i před štafetami. Ty plní čtyři členové družstva, každý běží jednu z disciplín. „Tam si vždy myslím, že už to znova neuběhnu, že mě bude všechno bolet," dodává Pavel Kubín. Talismany pro štěstí s sebou kluci nevozí. „Jediný rituál je ten, že si zavazuju tkaničku nejdřív na levé botě, ale to už mám z hokeje, který jsem hrával. Stejně to mám s ponožkami, když si je obléknu obráceně, sundám je a nandám znova," připouští se smíchem Štěpán Karban.

Kromě výsledků závodu, v němž Pavel vyhrál kategorii starších 30 let a Štěpán získal bronzovou medaili v kategorii nad 40 let, byli oba spokojeni rovněž s úrovní ubytování a stravování. „Bydleli jsme v hotelu asi čtvrt hodiny od areálu soutěže. Strava byla výborná, pořadatelé to řešili formou švédských stolů, takže si každý vybral, na co měl chuť," pochvaluje si Štěpán Karban.

Podpora vedení
Úspěchy našich profíků vítá i jejich nadřízený. „Těší mě, že se jim daří nejen v rámci České republiky, ale i na světové úrovni. Zvlášť když na prvním místě je vždy záchranářská činnost a příprava je z velké části záležitostí jejich volného času. Uděláme všechno pro to, abychom je podporovali a případně sehnali i nějaké finanční prostředky," uzavírá Libor Zikeš.   Šárka Jebavá