„V červenci dojde na Hradecku zcela určitě k dalšímu nárůstu míry nezaměstnanosti. Já bych si tipnul aspoň o půl procenta,“ odhaduje. Jeho úsudek vychází jednak z návalu, který v prvních dnech měsíce panoval na úřadu práce, a zároveň tradičního červencového nárůstu počtu lidí bez práce.

Míru nezaměstnanosti dosahující pěti a půl procenta Hradecko zažilo naposledy před dvěma lety. Od té doby klesala až téměř ke třem procentům. Například ještě v listopadu dosahovala 3,6 a nyní už 5,1 procenta.

Ještě výrazněji je vliv krize vidět na snižujícím se počtu volných pracovních míst. Zatímco vloni v červnu hradecký úřad práce mohl nezaměstnaným nabídnout téměř 2200 pozic, nyní už jenom něco málo přes pět set. Větším problémem je však struktura volných míst a uchazečů, kterou z velké části nejde skloubit. „Největší podíl lidí, kteří v prvním pololetí přišli do evidence, jsou pracovníci z průmyslových podniků z výroby. Jsou to lidé vyučení, případně zaučení, kteří dělali čtyři pět úkonů, na něž byli zvyklí. Taková práce tady teď prostě není,“ tvrdí Horák.

V červnu míra nezaměstnanosti vzrostla ze 4,9 na 5,1, tedy o dvě desetiny procenta. V abolutních číslech to znamená, že v evidenci uchazečů v okrese je zhruba čtyři a půl tisíce nezaměstnaných. Na jedno volné pracovní místo tak vychází zhruba devět uchazečů. Hromadné propouštění v poslední době ohlásily dvě další firmy, pražská MTH, která má v Hradci pracoviště, a Elceram. V obou případech se jedná o zhruba tři desítky osob.

Šéf hradeckého úřadu práce je přesto přesvědčen, že Hradecko je na tom z pohledu nezaměstnanosti ještě dobře. Celorepubliková míra nezaměstnanosti totiž činí osm procent, krajská necelých sedm.