Pes není žádná věc, avšak málokdo se tím řídí

V období svátků přibylo do útulku, který na okraji Hradce Králové provozují technické služby, sedm psů. „Lidé je k nám přivedou s tím, že psy našli v lese. Reálně se nepřiznají,“ řekla provozovatelka hradeckého útulku Lenka Lacinová, která jistě pozná, za dobu co pracuje v útulku, jak se situace má doopravdy.

V současné době se v kotcích, kde čekají na nového pána, nachází 51 odložených nebo nalezených psů. V loňském roce jich touto dobou bylo 62. 
O psy se stará šest lidí.

„Máme tu přibližně deset dlouhodobých čekatelů. U starších psů je situace následující: buď se zaběhnou, nebo je někdo vyhodí,“ uvedla Lacinová.

Doba se v daném ohledu zřejmě příliš nemění. Nevhodné dárky v podobě zvířat se bohužel stále odkládají do útulků. „Neřekla bych, že lidé jsou zodpovědnější, když si čtyřnohého přítele pořizují,“ svěřila se Lacinová.

Pes z útulku není určen každému

Pracovníci útulku učiní vše, aby došlo v co nejkratší době k převodu vlastnictví psa na nového majitele po splnění zákonných podmínek. Pokud chce někdo psa, personál ho nejdříve prověří osobním pohovorem.

„Když mi někdo řekne, abych mu vybrala psa, ale zároveň dodá, že tráví většinu času v práci, tak mu určitě žádné zvíře nevyberu, protože pes potřebuje společnost,“ přiblížila Lacinová, která se snaží, aby každý pes po svých útrapách našel vhodného majitele. Z lidí, kteří si zvíře vezmou do opatrovnictví, jich pouze 1,5 procenta vrátí psa zpět do útulku. „V předvánoční akci Víkend otevřených dveří lidé podpořili psí útulek a zásobili dary v celkové hodnotě 130 918 korun. Tato suma nakrmí odhadem na šest měsíců opuštěné psy, kterých v loňském roce bylo na dvě stě,“ přiblížila Lacinová.

Ve Skřivanech u Nového Bydžova není přímo útulek, ale azylový dům. Rozdíl je v tom, že jeho provozovatelé, manželé Schilteovi, si musejí peníze na provoz shánět sami. „Měsíční náklady pohltí celý můj důchod. Občas nám někdo peníze přispěje. Péči o nalezené psy se věnuji už dvaadvacet let. Za tu dobu již mám odhad na lidi, a proto ne každému psa do péče svěřím. Raději ho věnuji do rodiny, než jednotlivci. Po vzájemné výměně kontaktních údajů zůstáváme s opatrovateli ve styku. Posílají mi třeba fotografie svého miláčka,“ prohlásila provozovatelka azylového domu pro psy ve Skřivanech Kateřina Schilteová.

Situace se spíš zhoršuje

Ve skřivanském azylovém domě se nyní nachází devětadvacet psů a dvanáct koček.

„Nemáme kotce, zvířata jsou umístěná v místnostech. Přes léto je pouštíme do výběhu na zahrádce. Vzhledem k věku, protože jsem již v penzi, mi práce nejde tak dobře od ruky. Je to časově náročné. Na druhou stranu se obávám, kdo se o ta zvířata postará. Jiné soukromé zařízení tady není,“ obává se Kateřina Schilteová, podle níž lidé vůbec nejsou zodpovědní a situace se spíš zhoršuje.