Hračičkové z Paky vyměnili modely aut za domečky

Monstrózní dílo, které od května natrvalo obohatí expozici packého muzea, vytváří pětice packých automodelářů ve své klubovně v domě dětí a mládeže.

Model packého náměstí vznikl na základě dokladů mapy z Vídně z roku 1842 v provedení 1 : 100. Zachycuje centrum a jeho nejbližší okolí.

„Dochovaných dokumentů, vztahujících se k této době, je spoře. Bohužel to bylo v období, kdy se ještě nefotografovalo, snímky se objevují až v roce 1900. Z nich také samozřejmě vycházíme, aby model odpovídal historii. Hodně nám pomohli pracovníci muzea," říká nad seskupením malebných domečků šéf packých automodelářů Zdeněk Kouba a zároveň poukazuje, že dalším směrodatným prvkem je modelářům packý betlém, vystavený ve zdejším muzeu.

„Kdo vytvářel tento betlém, musel město dobře znát. Je tam ještě kostel s původní kopulí, tři domy na náměstí, které byly později zbourány a které jsme jinde neobjevili, i když jsme shromáždili řadu materiálů," poukazuje Kouba.

Model packého náměstí 1, 5 x 2,5 metru stojí na dřevěném rámu a obsahuje celkem 56 staveb. Základní reliéf vytváří polystyrén.
Stavby jsou pak kombinací papíru, plastu, dřeva a kovu. Jedná se o zakázku města, která se zrodila poněkud zajímavým způsobem.

Slovo dalo slovo

„Bavili jsme se o tom, že někde na Moravě mají model náměstí a diskutovali, že by to mohla být zajímavá příležitost. Slovo dalo slovo a náš klub se snažil vyjít městu vstříc. Šli jsme do toho s tím, že budeme mít i nadále domovské právo využívat pro naší činnost prostory v domě mládeže, takže na oplátku vyrábíme pro město tento model zdarma," uvádí nás do anabáze projektu Zdeněk Kouba.

A tak kutilové na dlouhou dobou vyměnili modely aut za domečky, ale už nyní sami přiznávají, že se jim po té ´jejich´ modelařině stýská.

Šéfem tvůrčího týmu je Zdeněk Kouba, členskou základnu pak tvoří bývalý ředitel základní školy Josef Tůma, Ladislav Hoška, Roman Brádle a Karel Dytrych.

„Občas si někoho pozveme, to když potřebujeme nějaké doplnění informací. Víno ani pivo se tu nevede, kutilové musí mít spolehlivé ruce a přesné oko. Jediné, co si dopřáváme, tak je to káva nebo čaj," směje se Zdeněk Kouba nad naší otázkou společných večerů, vzápětí ale přiznává. „Někdy máme blbé úterky, kdy se celý večer s něčím mordujeme a nad něčím dohadujeme, jak to uděláme. Pak to konzultujeme s archivem nebo pamětníky," líčí Zdeněk Kouba a přidává jednu z perliček.

Záhada pravého úhlu

„Když jsme stavěli Pochopův dům, kde byla dříve prodejna s mléčnou jídelnou, tak nám vyšlo, že objekt nemá ani jeden pravý úhel. Vzpomněl jsem si, že tam bydlel můj kolega z práce a tak jsem se ho dotázal, zda je možné, že dům nemá nikde ani jeden pravý úhel. Představ si, že je, tam postavit skříň do kouta, to prostě nešlo, odvětil mně."

Packé náměstí nebylo nikdy na rovině, a tak bylo náročné vystihnout jeho tvar.

Přesná kopie

„Máme jednoho kolegu, který je vysokohorský turista a vlastní výškoměr. Takže jeho pomocí jsme poměřili naše náměstí a výšky přenesli na model," vysvětluje další peripetie Josef Tůma.

Centrum bylo v té době hliněné s chodníčky před domy. Podoba jednotlivých domků se rodila na základě fotografií, podkladem pro jejich barevnost byl rovněž packý betlém, vystavený v muzeu.

Na současném modelu objevujeme Nálevkovu hospodu a celý blok domů, který byl zbourán. Prohlížíme si starou radnici, farní dům, krásná roubená stavení i pivovarský hostinec, který později nahradil hotel Centrál.
Hodiny piplavé práce se prý nedají spočítat.

„Nejdříve jsme museli vyrobit základ, pak přenést mapu, jednotlivé domečky, nyní dokončujeme nivelaci. Setkáváme se každé úterý, ale už máme termín dokončení na květen, takže musíme finišovat a přidáváme ještě pátky," pokračuje Kouba.

Model bude v konečné verzi zakryt akrylátem. Trávníky a ostatní plochy budou z materiálu, který se běžně používá v železničářském modelářství, i když nejvíce využívanou surovinou je klasický papír.

Mravenčí práce

Mravenčí práce, kdy se modeláři mění v tesaře, zedníky, výrobce zábradlí. Stříhají, lepí, vyztužují, lakují, barví.
Nejnáročnější jsou stavby pavlačových domů a farního kostela. „Vypadá to, že už nás čekají jen dodělávky, ale je to jako u stavby domu. Hrubá jde rychle, ale dokončení je nejnáročnější, jsou to ještě dvě třetiny práce," míní o dodělávkách šéf projektu.

„Děláme to už hodně dlouho a máme už své plány, na které se těšíme. V klubu budeme stavět rádiem řízenou maketu tatry," svěřují nám modeláři své plány.