Mezi následnými lety mohou být i hodinové pauzy. Včely však vždy „vypočítávají" původní směr podle nově zadaných orientačních ukazatelů.
Létavky, které celý dlouhý den létaly na stejné krmítko, tančily dopoledne jiným směrem než odpoledne. Co se změnilo? Bylo to postavení slunce v závislosti na čase. Smysl pro čas včelám umožňuje respektovat „otvírací dobu" jednotlivých květů. Toho využívají rostliny tím, že si v lákání včel na své květy vzájemně nekonkurují a dovedou na určitou dobu „zmizet ze scény". Dělají to prostě tak, že nabídnou včelám odměnu v jiné denní době.

Milovníci květin vědí, že existují určité druhy rostlin, jejichž produkce nektaru je omezena jen na určitou denní dobu. Dokonce je tak možné založit si záhon, který postupně rozkvétá jako ciferník hodin. Včely se mohou tento časový harmonogram naučit, přizpůsobit se mu a být ve správný čas u čerstvě prostřeného stolu. Na místech navštěvovaných včelami zpravidla roste směsice různých druhů květů, proto se včely naučí nejen to, kdy a na kterém místě nektar najdou, ale také jaké květy musí v určitou dobu a na určitém místě hledat. Přesně vědí, co, kdy a kde mají udělat. Velmi rychle však také zjistí, kdy už se nevyplatí ke zdroji potravy dále létat.

Zdroje potravy
Navštěvuje-li létavka při vhodných letových podmínkách stále stejný zdroj potravy a najednou ho tam nenajde, velmi rychle na tento cíl zapomene, vymaže ho z paměti a již ho nikdy nevyhledá. Jestliže jsou však povětrnostní podmínky tak špatné, že létavky nemohou opustit úl, pamatují si polohu naposledy navštíveného místa pastvy až celý jeden týden. Mohou potom navázat přesně tam, kde před začátkem špatného počasí skončily.
Uchovávání v paměti a zapomínání včely velmi dobře přizpůsobují konkrétní biologické situaci. ⋌Oldřich Suchoradský


Hořičtí včelaři


A dnes navštívíme základní organizaci ČSV o. s. Hořice. Dne 8. března 1868 byla založena Jednota včelařská pro Hořice a okolí, která patří k nejstarším v Českých zemích.

Zakladatelem se stal Josef František Došek a po něm stála v čele organizace celá řada vynikajících včelařů a známých organizátorů spolkového života. Za všechny jmenujme Josefa Špringra, který vedl spolek po dobu 34 let. Byl zván na přednášky, aktivně pracoval v zemském včelařství a úzce spolupracoval s Výzkumným ústavem včelařským v Dole. Jeho následovníci se dobře starali o rozvoj včelařského spolku.

Z dalších osobností jmenujme předsedu ZO př. Vladimíra Duchoně, který vedl organizaci od roku 1971 do roku 2000 a pro kterého bylo včelařství celoživotní náplní. Věnoval mu většinu volného času. Velmi úspěšně vedl včelařský kroužek, pracoval v kurzech, podporoval nové směry v oboru a velmi poutavě přednášel o včelařství v širokém okolí. Byl zaníceným, spolehlivým a respektovaným přítelem včelařů.

Po jeho smrti se o chod spolku staral př. Oldřich Lánský a jednatel ing. Stanislav Kareš, který ve funkci pokračuje i v současnosti. Předsedou je dnes přítel Karel Kopecký, místopředsedou ing. Vladimír Tolar, pokladníkem Stanislav Ulrich a zdravotním referentem ing. Jiří Šafránek. Hořická včelařská organizace je největší včelařskou organizací na okrese Jičín. Má 115 včelařů, kteří chovají 1193 včelstev. Letos uspořádala organizace zdařilý zájezd na včelí farmu úspěšné včelařky Simony Adamcové v Rokytníku (vložený snímek z této exkurze). ⋌Karel Kopecký, Stanislav Kareš


Soutěž


Soutěž pro čtenáře: Kdo si chce ověřit své znalosti, stačí mu správně zodpovědět tyto dvě otázky:
1. Jak se jmenuje sameček včely medonosné?
2. Za kolik dnů se z vajíčka vylíhne včelí matka?

Pošle-li řešení o medové ceny do konce tohoto týdne na adresu: zokopidlno@vcelarstvi .cz, bude zařazen do hodnocení o pěkné ceny. Pokud si nejste s odpovědí jisti, nápovědu najdete na webové adrese: http://kopivcel.webnode.cz, v záložce VČELAŘSKÁ SOUTĚŽ.

Vítězem řešení testu z minulých pokračování seriálu je žák 3. ročníku ZŠ Bodláka a Pampelišky na Veliši Josef Kysilka, který se může zastavit v redakci Jičínského deníku na Husově třídě v Jičíně pro odměnu. ⋌(osu)