Zařízení je primárně určeno pro krizové situace. Má varovat a informovat obyvatele v případě krizových událostí, jako jsou povodně, požáry, ekologické a průmyslové nehody a podobně. „Hasičský záchranný sbor má do systému dálkový přístup z Hradce Králové. Aniž by se někoho museli ptát, mohou dálkově vyhlásit krizovou situaci," uvedl místostarosta Petr Hamáček.

Hlásiče mají však mnohem širší – více každodenní – potenciál. Podobně jako na venkově mohou oznamovat důležité kulturní akce nebo odstávky vody, plynu, dopravní omezení a podobně. Jakékoliv hlášení tohoto charakteru však bude muset schválit městská rada, vedení města si tedy ponechalo rozhodovací právo. „Považuji to za dobré opatření. Ve městě pak nebude ohlašováno kde co, kdykoliv někdo přijde na úřad s tím, že chce něco oznámit veřejnosti," doplnil ještě Petr Hamáček.

175 hlásičů

Výstražný systém sestává ze 175 bezdrátových hlásičů umístěných tak, aby pokryly všechny ulice města a přidružených částí. Náklady na jeho pořízení byly okolo pěti milionů korun, devadesát procent zaplatila Evropská unie. Během léta se uskutečnily již tři testy. První, kdy se v červenci z amplionů linula hudba, skončil úspěchem. Muzika byla dobře slyšitelná. Městský úřad však zažil náročné okamžiky, protože se na něj obrátila řada občanů, kteří si na „hluk" ostře postěžovali.

Radnice proto na druhý test, jenž se uskutečnil v srpnu, hledala způsob, jak nerozčeřit vody. Rozhodla se, že z hlásičů zazní pohádka o Pelíškovi jako pozvánka na letošní zářijový festival. Zkouška ale skončila nezdarem, mluvenému slovu vůbec nebylo rozumět.

Pověst o Pelíškovi

„Chceme každopádně stihnout ještě jednu zkoušku do začátku pohádkového festivalu," přislíbila krátce po testu mluvčí radnice Magdaléna Doležalová s tím, že město systém vyladí společně s jeho dodavatelem. Pohádka z amplionů zazněla naposledy včera. Tento třetí test byl výrazně zdařilejší, byť se člověk musel na mluvené slovo soustředit, aby všemu porozuměl. Zkoušku je třeba vyhodnotit.

„Pozvánky na různé akce snad ani hlásit nemusí. Ty si lze přečíst v novinách nebo na internetu. Pro varování občanů je to ale určitě vhodné," vyjádřil se za veřejnost Jiří Petřík. „V době, kdy četli tu pohádku, jsem byl zrovna mimo město. Slyšel jsem, že v srpnu to ale byla legrace," doplňuje.

Radnice se ze srpnového pokusu však rozhodně neradovala. Na pohádku, namísto které se tehdy dostavilo pouze huhlání, čekalo i několik dětských posluchačů. V terénu bylo také více než čtyřicet úředníků, kteří měli za úkol poslechnout si jednotlivé hlásiče.