VYBERTE SI REGION

Glyptik Vojtěch Záveský slaví šedesátku

Lázně Bělohrad – Dobrých uměleckých kamenorytců je v republice jen pár. Jedním z nich je Vojtěch Záveský z Lázní Bělohrad, který v únoru oslaví šedesáté narozeniny. V útrobách své dílny vytváří z obyčejných kamenů a polodrahokamů umělecká díla v podobě přívěsků a medailonků.

15.2.2016
SDÍLEJ:

Vojtěch Záveský se živí kamenorytectvím od roku 1977.Autor: DENÍK/Věra Kociánová

Kamenorytectvím se živí jako soukromník už čtyřicet let. O své práci rád a hezky vypráví.

„Měl jsem dva strýčky, kteří oba malovali. Jeden byl z Bělohradu, druhý působil jako vikář v Poličce. S tím jsem už jako kluk chodil po Vysočině malovat do plenéru. Rád jsem pobýval taky u babičky v Lukavci. Když na hořickou silnici navezli na zpevnění štěrk, našel jsem tam své první tři acháty. Bylo mi asi deset," vypráví Vojtěch Záveský.

Byly to právě zážitky z dětství, které ho přivedly ke studiu oboru zpracování drahých kamenů a drahých kovů na Střední uměleckoprůmyslové škole v Turnově. „Od začátku mě to táhlo spíš k umělečtějšímu zaměření, což vycítila profesorka Marta Dostrašilová a umožnila mi chodit na glyptiku už od prvního ročníku, tedy o rok dříve. Od třeťáku jsme měli praxi broušení kamenů v podniku Granát," vzpomíná Vojtěch Záveský.

Po dokončení školy a po vojně pracoval nadějný glyptik nejprve v turnovském Granátu, od roku 1977 pak pod jeho hlavičkou jako soukromník. Kupodivu, ač právě vrcholila normalizace, s povolením žádné problémy neměl. 

„Snad to bylo tím, že měl člověk řemeslo rád a že to z něj nějak vyzařovalo. Nikdy jsem nezažil žádný tlak, přestože v sedmdesátých letech byly tyto domácí živnosti spíš na ústupu," líčí dějinný paradox kamenorytec.

Počátky glyptiky sahají do staré Mezopotámie a Egypta, největší slávu ale zaznamenalo v antickém Řecku a Římě a v další vlně pak v renesanci. Vrcholem kamenoryteckého umění jsou kameje – rytiny do bílé vrstvy achátu, které jako podklad ponechávají vrstvu tmavou. Vojtěch Záveský využívá z velké části místní kameny – jak acháty a olivíny, tak variace křemene od křišťálu přes ametyst k záhnědě.

Věcem nechává přirozený průběh – stejně nenásilně, jako se mu podařilo v době normalizace zavést vlastní živnost, přišel také k titulu Mistr uměleckých řemesel. „Šéfa rozhodovací komise dělal tenkrát profesor Josef Soukup z Vysoké školy uměleckoprůmyslové. Popovídali jsme si celkem nezávazně o tom, jak jsem tady na dvorku, jak tady pracuju, a ukázal jsem mu i pár svých věcí. Druhého dne se ukázalo, že se komise rozhodla udělat v mém případě výjimku, přeskočit několik stupňů a udělit mi rovnou titul mistra uměleckých řemesel, i když jsem na něj byl ještě mladý," říká Vojtěch Záveský, který se cítí být Bělohradským patriotem.

Přestože celý život působí v ústraní, mnohé jeho výrobky překročily hranice regionu i republiky. Vystavoval v Praze i v Paříži. Vojtěch Záveský je autorem rytin na insigniích několika univerzit, české lvy vyryl také do manžetových knoflíčků z černého onyxu, kterými byl při své poslední návštěvě naší republiky v roce 2010 obdarován britský princ Charles.

Kromě glyptiky se věnuje také malování. Jeho oblíbeným motivem jsou Lázně Bělohrad z pohledu od Lukavce, od cesty Trhovka, kde kdysi žila jeho babička. Do současné podoby Bělohradu se zapsal také jako restaurátor secesních maleb na dvou domech – budově bývalé pošty a na tzv. Finkově domě na náměstí. 

Autor: Věra Kociánová

15.2.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Přesvědčivé vítězství Fejfara ve Francii

Nová Paka – Velice cenné vítězství vybojoval v pátém závodě mistrovství Evropy ve francouzském městečku Saint Georges du Montaigu český reprezentant Václav Fejfar.

Volejbalový nekrolog reprezentanta Klamrta?

Dřevěnice – Troufnu si odhadnout, že to tak horké nebude. Ladislav Klamrt má volejbal natolik pod kůží, že si nikdo nedovede představit jeho propocené tričko pověšené na legendárním hřebíčku. Spoluhráči ho zcela určitě přemluví (či donutí?), aby nastupoval alespoň jako libero, on ho ten kulatý nesmysl párkrát za set určitě trefí!

Němci debatují o regulaci nenávisti na internetu

Po sérii útoků v Mnichově, Würzburgu, Ansbachu a Reutlingenu německá společnost debatuje o možnosti cenzury sociálních sítí. Budou v budoucnu cenzurovány diskuse na největší sociální síti světa Facebook v celé Unii?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.