VYBERTE SI REGION

Glyptik Vojtěch Záveský slaví šedesátku

Lázně Bělohrad – Dobrých uměleckých kamenorytců je v republice jen pár. Jedním z nich je Vojtěch Záveský z Lázní Bělohrad, který v únoru oslaví šedesáté narozeniny. V útrobách své dílny vytváří z obyčejných kamenů a polodrahokamů umělecká díla v podobě přívěsků a medailonků.

15.2.2016
SDÍLEJ:
Fotogalerie
25 fotografií
Vojtěch Záveský se živí kamenorytectvím od roku 1977.

Vojtěch Záveský se živí kamenorytectvím od roku 1977.Foto: DENÍK/Věra Kociánová

Kamenorytectvím se živí jako soukromník už čtyřicet let. O své práci rád a hezky vypráví.

„Měl jsem dva strýčky, kteří oba malovali. Jeden byl z Bělohradu, druhý působil jako vikář v Poličce. S tím jsem už jako kluk chodil po Vysočině malovat do plenéru. Rád jsem pobýval taky u babičky v Lukavci. Když na hořickou silnici navezli na zpevnění štěrk, našel jsem tam své první tři acháty. Bylo mi asi deset," vypráví Vojtěch Záveský.

Byly to právě zážitky z dětství, které ho přivedly ke studiu oboru zpracování drahých kamenů a drahých kovů na Střední uměleckoprůmyslové škole v Turnově. „Od začátku mě to táhlo spíš k umělečtějšímu zaměření, což vycítila profesorka Marta Dostrašilová a umožnila mi chodit na glyptiku už od prvního ročníku, tedy o rok dříve. Od třeťáku jsme měli praxi broušení kamenů v podniku Granát," vzpomíná Vojtěch Záveský.

Po dokončení školy a po vojně pracoval nadějný glyptik nejprve v turnovském Granátu, od roku 1977 pak pod jeho hlavičkou jako soukromník. Kupodivu, ač právě vrcholila normalizace, s povolením žádné problémy neměl. 

„Snad to bylo tím, že měl člověk řemeslo rád a že to z něj nějak vyzařovalo. Nikdy jsem nezažil žádný tlak, přestože v sedmdesátých letech byly tyto domácí živnosti spíš na ústupu," líčí dějinný paradox kamenorytec.

Počátky glyptiky sahají do staré Mezopotámie a Egypta, největší slávu ale zaznamenalo v antickém Řecku a Římě a v další vlně pak v renesanci. Vrcholem kamenoryteckého umění jsou kameje – rytiny do bílé vrstvy achátu, které jako podklad ponechávají vrstvu tmavou. Vojtěch Záveský využívá z velké části místní kameny – jak acháty a olivíny, tak variace křemene od křišťálu přes ametyst k záhnědě.

Věcem nechává přirozený průběh – stejně nenásilně, jako se mu podařilo v době normalizace zavést vlastní živnost, přišel také k titulu Mistr uměleckých řemesel. „Šéfa rozhodovací komise dělal tenkrát profesor Josef Soukup z Vysoké školy uměleckoprůmyslové. Popovídali jsme si celkem nezávazně o tom, jak jsem tady na dvorku, jak tady pracuju, a ukázal jsem mu i pár svých věcí. Druhého dne se ukázalo, že se komise rozhodla udělat v mém případě výjimku, přeskočit několik stupňů a udělit mi rovnou titul mistra uměleckých řemesel, i když jsem na něj byl ještě mladý," říká Vojtěch Záveský, který se cítí být Bělohradským patriotem.

Přestože celý život působí v ústraní, mnohé jeho výrobky překročily hranice regionu i republiky. Vystavoval v Praze i v Paříži. Vojtěch Záveský je autorem rytin na insigniích několika univerzit, české lvy vyryl také do manžetových knoflíčků z černého onyxu, kterými byl při své poslední návštěvě naší republiky v roce 2010 obdarován britský princ Charles.

Kromě glyptiky se věnuje také malování. Jeho oblíbeným motivem jsou Lázně Bělohrad z pohledu od Lukavce, od cesty Trhovka, kde kdysi žila jeho babička. Do současné podoby Bělohradu se zapsal také jako restaurátor secesních maleb na dvou domech – budově bývalé pošty a na tzv. Finkově domě na náměstí. 

Autor: Věra Kociánová

15.2.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Vánoční koncert s dechovou hudbou

Libáň – Během končících podzimních dnů oslavila Kyzivátova kapela Libáň 146 let od svého vzniku. Hrdě se tak řadí mezi tři nejstarší a nepřetržitě hrající kapely v naší zemi.

Házenkáři v sobotu vyzvou pátou Karvinou

Jičín - Nejvyšší tuzemská soutěž házenkářů pokračuje čtrnáctým mistrovským kolem.

Po kraji jen s jednou lítačkou

Královéhradecko - Rok 2018 přinese změnu v odbavování cestujících.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies