Do kraje z fondů přiteklo 32 miliard korun

Celkem 32 miliard korun „přiteklo" do Královéhradeckého kraje díky evropským strukturálním fondům. Částka je za celé evropské programovací období 2007 – 2013,  jednotlivé operační programy však dobíhaly až do letošního roku.

Nejvíce peněz poskytl Regionální operační program (ROP) Severovýchod, který rozděloval evropské prostředky pro území Královéhradeckého, Libereckého a Pardubického kraje. Z 16,9 miliardy korun šlo do Královéhradeckého kraje více než 6,5 miliardy korun, z toho na vlastní krajské projekty 2,5 miliardy. Ostatní prostředky čerpaly obce, města i státní instituce a soukromé subjekty.

„Nejvíce peněz získal kraj na opravu silnic druhých a třetích tříd, celé dvě miliardy. To dokazuje, že kvalitní dopravní spojení je dlouhodobě naše priorita. Významné prostředky z tohoto programu šly také do krajských škol a nemocnic," uvedl hejtman Lubomír Franc. Dalšími významnými zprostředkovateli evropských dotací pro území Královéhradeckého kraje byly operační programy Životní prostředí, Podnikání a inovace, Doprava, Vzdělávání pro konkurenceschopnost, Lidské zdroje a zaměstnanost, přeshraniční spolupráce Česko – Polsko, Výzkum a vývoj pro inovace a Integrovaný operační program.

Pro samotný Královéhradecký kraj byl druhým nejvýznamnějším Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost. Jeho prostřednictvím čerpal 600 milionů korun na projekty sociální integrace a rozvoje sociálních služeb na svém území.

Významným zdrojem z hlediska zlepšení dopravní dostupnosti v okrajových částech kraje, například na Broumovsku a v Orlických horách, byl Operační program přeshraniční spolupráce Česko – Polsko. Ten se stal vítaným zdrojem pomoci i pro četné projekty a mikroprojekty obcí v příhraničí.

„Konkrétní příklady účelného využití evropských dotací najdeme na celém území kraje. V Hradci Králové mohu zmínit třeba Digitální planetárium, Galerii moderního umění, bývalý ústav hluchoněmých nebo Gymnázium J. K. Tyla. Mimo krajské město vznikl archeopark ve Všestarech, dostavělo se Dětské centrum ve Dvoře Králové nad Labem nebo se zmodernizovalo přístrojové vybavení krajských nemocnic, záchranná služba získala nové sanitní vozy. Příkladů je opravdu mnoho," sdělil hejtman Franc.

Samotný Královéhradecký kraj uskutečnil celkem 157 projektů za 3,9 miliardy korun, jím zřizované organizace pak dalších 311 projektů za 1,1 miliardy. Celkem bylo na území kraje realizováno celkem 4333 projektů Některé chystané projekty, ač byly velmi potřebné, se však uvést v život nepodařilo.

„Doposud se neuskutečnil například projekt výstavby nového depozitáře jičínského muzea v areálu fary Robousy. V tomto případě se Královéhradecký kraj ucházel o podporu z norských fondů, nešlo tedy o dotace z EU," uvedl Michal Friček z tiskového odboru královéhradeckého Krajského úřadu.

Podle něj žádná z dotací nebyla vynaložena na projekt, který by neměl smysl nebo byl zcela zbytečný. „Žádné z realizovaných projektů nepovažuje Královéhradecký kraj za zbytečné. Takové hodnocení by bylo velice subjektivní, protože každý projekt má svou cílovou skupinu, jejíž složení a velikost se pochopitelně liší projekt od projektu," uzavřel Michal Friček.

Zjistili jsme: Miliony na revitalizaci

Hradec Králové - Jednou z nejnákladnějších investic poslední doby byla pro Hradec Králové před několika lety, konkrétně 2011 až 2013, revitalizace objektu továrny Vertex na Centrum celoživotního vzdělávání. Celkové výdaje se vyšplhaly přes 190 milionů korun a dotace pokryly necelých 130 milionů.

Před dvěma lety město investovalo i do regenerace Benešovy třídy - centrální části. Výše celkových nákladů se opět vyšplhala ke 190 milionům. Dotační injekce byla v tomto projektu rovných 50 milionů korun.

Třetí nejvyšší investicí byla byla před více jak třemi lety rekonstrukce náměstí 28. října a ulic S. K. Neumanna a Dukelská. Investici za 100 milionů dotace pokryly náklady z jedné třetiny.

V polovině minulého roku se radnice zaměřila i na Infocentrum Hradec Králové. Projekt za téměř 50 milionů pokryly dotace z necelé jedné poloviny.

Kvasiny stále ctí zásadu, že ve zdravém těle je i zdravý duch

Kvasiny - Mít zrak jako ostříž, tělo jak laňka, ale hlavně být silný a odolný jako medvěd kodia(q)k.

Takové je přání kvasinské odnože mladoboleslavské automobilky Škoda, kde již za pár týdnu sjede z výrobní linky i automobil stejného přízviska jako má chundelatý milovník medu.

Od přání však u kvasinského podniku není daleko k činům. A tak i letos pro své zaměstnance připravil Den zdraví, kde si mohli nejenom zkontrolovat svůj zdravotní stav, ale poučit se i v prevenci.

Důležitá je prevence

A to nejenom před chorobami, ale i před vážnými pracovními úrazy. A že tato prevence padá na úrodnou půdu svědčí fakt, že se značka s okřídleným šípem ve znaku stala v rámci celého koncernu Volkswagen značkou s nejnižší úrazovostí.  V loňském roce celá společnost zaznamenala na celkem 25 tisících zaměstnanců v České republice pouze 42 úrazů s pracovní neschopností, z toho 31 na dělnických pozicích a 11 u technickohospodářských zaměstnanců.

„Ergonomie práce, zdraví a bezpečnost našich zaprioritou. Díky investicím do této oblasti, řadě opatření a osvětě se nám daří počet úrazů efektivně snižovat," říká člen představenstva za oblast Řízení lidských zdrojů Bohdan Wojnar. Jeho slova potvrdil i vedoucí ochrany zdraví Škoda Auto Jiří Prokop, který poukázal na důležitost preventivní péče o tělesnou i duševní schránku.

„Dny zdraví pořádáme pravidelně. Naše snaha je stále lidem vštěpovat, že péče o zdraví má smysl a prevence je milionkrát lacinější, než léčení následků," nastínil důvod Dne zdraví Jiří Prokop u pojízdné ordinace, která v polovině týdne zakotvila ve spolupráci se zdravotní pojišťovnou ZPŠ za branami podniku a která zaměstnancům nabízela vyšetření zraku a mateřských znamének.

Zdravý semafor

„Děláme první poslední, aby se naši zaměstnanci cítili dobře, ale hlavně aby cítili naši plnou podporu," dodává Jiří Prokop a naše kroky směřuje o kus dál, kde si svůj „stánek" rozložili další zdravotníci, kteří zaměstnancům Škodovky měřili tlak, index BMI a ženám pomáhali odhalit zrádnou rakovinu prsu. „Jsme druhý největší zaměstnavatel v kraji a tak se dá říct, že tu je velký reprezentativní vzorek populace. A tak jako všude, i my zde bojujeme s nadváhou, která je otázkou pohybu a zdravé výživy. Toto řešíme i v našich jídelnách, kde jsme zavedli semafor odkazující na kalorické hodnoty daného jídla," dodává Jiří Prokop a naráží i na další populační nemoci, kterým se u svých zaměstnanců snaží akcemi typu Den zdraví předejít.

„To jsou otázky kardiovaskulární a onkologické. I s těmi našim zaměstnancům pomáháme," dává další střípek do mozaiky péče o zaměstnance vedoucí ochrany zdraví.

Komu se nelení, ten si buduje z peněz EU

Jičín – Městu se za uplynulé čtyřleté období v dotační politice dařilo, z evropských zdrojů postavilo koupaliště Kníže, nové centrum přírodních věd, opravilo budovu v Soudné, kterou využívá Apropo. Přehled nejvýznamnějších investic nám poskytl projektový manažer Ladislav Brykner.

Zdroj: DENÍK/Pavla FranzkiováDotace 6 milionů přispěla k vybudování Technologického centra ORP Jičín, Koupaliště Kníže získalo z Regionálního operačního programu dokonce nejvyšší částku, a to 87 milionů. Kompostárna – Libec vznikla díky dotaci 9 milionů. Na nový územní plán dostalo město 1,8 milionu korun, vegetační úpravy vnitrobloku Nové Město – Sever podpořila unie částkou 1,2 milionu. Velkou investicí byla výstavba Centra přírodních věd – hvězdárny, podařila se díky evropské injekci 12,7 mil. korun.

Stavební úpravy městské budovy v Soudné č.p. 15, kde sídlí stacionář Apropo, vznikly díky subvenci 14,2 milionů. Díky dotaci 2 mil. Kč se také podařilo zateplit MŠ Fügnerova, ZŠ Železnická (8. mil.), III. ZŠ (3 miliony). Odstranění ekologické zátěže ze skládky Zebín mohlo být realizováno díky dotaci 29, 5 mil. korun, revitalizace aleje byla provedena za finanční podpory 4,4 mil. Revitalizaci školní zahrady u ZŠ Husova podpořila částka 1,2 milionů. Rekonstrukce strojovny zimního stadionu byla provedena díky 3, 7 mil. částce.
Městu byla dále přiznána podpora na zateplení městského úřadu (5 milionů), zateplení MŠ Máj(6 milionů), zateplení II.ZŠ – školička (800 tisíc)

Podporu mají i hasiči, na nákup velkokapacitní požární cisterny dostali dotaci 7,3 milionů, revitalizace parku u sochy K.H. Borovského byla uskutečněna díky evropské subvenci 340 tisíc korun. 

Komunitní bydlení nebo úpravna vody

Hořice – Peníze z evropských zdrojů se podařilo získat i podkrkonošskému městu.
Za pomoci evropské dotace tak například letos mohly být otevřeny dva nové bezbariérové domy pro komunitní bydlení, které umožnily najít zázemí celkem šestnácti klientům Ústavu sociální péče Hořice. Jejich výstavba stála dvacet devět miliónů korun, z toho dvacet tři miliónů bylo zaplaceno z dotace.

Zdroj: Archiv VOSFinance byly poskytnuty také na zkvalitnění vody. Na konci roku 2015 byla v Březovicích předána zrekonstruovaná úpravna vody, jenž vyšla na téměř sto milionů. Unie tuto akci podpořila částkou ve výši přibližně 56,5 milionů.

Peníze se našly také na rozšíření produkce tradičních hořických trubiček. Nová továrna na jejich výrobu byla otevřena v roce 2013 v Miletíne. Hala stála celkem jedenáct a půl milionů korun a z padesáti procent byla hrazena z evropských dotací.

Evropské peníze pomáhaly také ve školství. Díky nim mohla být snížena energetická náročnost Základní školy Komenského a mateřských škol Pod Lipou a Husova.

Mezi další projekty, na nichž se Unie podílela je například navýšení kapacity kompostárny Lískovice, nebo zvýšení kvality řízení městského úřadu.

Evropské peníze pomohly Pačákům při renovaci ČOV

Nová Paka – Z evropského koláče si město příliš velké sousto za uplynulé čtyři roky neukouslo. Přesto díky právě těmto zdrojům mohlo realizovat úpravu roubenky a ulice F.F. Procházky. Na projekt Putování severovýchodními Čechami a Dolním Slezskem bez hranic – úprava části ulice F. Procházky, dodání informačního kiosku, opravu roubenky (projekt za 16,2 mil.) podpořila unie částkou 14,6 mil. korun.

Na rekonstrukci a modernizace ČOV Stará Paka za 102, 7 mil. poskytla dotaci 66 milionů. Evropské peníze pomohly i při stavbě kompostárny bioodpadu, kde se náklady vyšplhaly na 8 mil., z toho dotace činila 7,2 milionu.