S muži, jejichž zdraví ohrozila, se stýkala v Hradci Králové, Pardubicích, Praze, Poděbradech a Ústí nad Labem. S tím, že může své sexuální partnery nakazit nebezpečnými chorobami, se svěřila jen muži, s nímž nějaký čas žila v Pardubicích, ostatní o tom nevěděli. „Nikdy jsem nikoho nenakazila," hájila se u hradeckého Krajského soudu.

O tom, že má HIV, ví od patnácti let

Podle odborníků rizikovost, že někoho při nechráněném pohlavním styku nakazí, činí v jejím případě 0,1 až 0,3 procenta.

Žena žila bezdomoveckým způsobem života, ale prostituci neprovozovala. Byla ráda, když mohla u nějakého muže bydlet a zřejmě z toho důvodu jim zamlčovala pravdu. To platilo i v případu padesátiletého muže, s nímž žila asi tři čtvrtě roku v různých městech. „Neřekla jsem mu, že jsem nemocná, protože jsem se bála, že o něj přijdu," přiznala obžalovaná.

Nebezpečnými chorobami se nakazila v době, kdy byla ještě téměř dítě. Při jednom z útěků z dětského domova zřejmě doplatila na infikovanou injekční jehlu. Na to, že může přenášet vážné choroby, se přišlo, když jí bylo patnáct let. Od té doby ví, že její povinností je o nebezpečí informovat své partnery. Jenže to příliš nedodržuje a teď za to půjde na pět do vězení.

Dívka má pětiletého syna. Když byla těhotná, brala léky, takže se podařilo nákaze dítěte předejít. Chlapec nyní žije v dětském domově, matku pravděpodobně ještě dlouho neuvidí.

Rozsudek zatím není pravomocný.