Od poslední popravy v Česku uběhlo 27 let

Je tomu právě 27 let od poslední popravy v Česku. V někdejší popravčí cele v suterénu pražské pankrácké věznice byl 2. února 1989 popraven oběšením pětinásobný vrah, tehdy 35letý Vladimír Lulek z Hradce Králové. Ten dva dny před Vánocemi roku 1986 vyvraždil v Předměřicích nad Labem u Hradce celou svou rodinu.

Pak se překulila listopadová Sametová revoluce, hned poté zákonodárci v českém právním řádu trest smrti zrušili a nahradili jej doživotím.

Letos tomu bude přesně 30 let, co veřejností otřásla brutální pětinásobná vražda v Předměřicích, za niž byl Lulek odsouzen. Několikrát trestaný recidivista se vrátil 22. prosince v nočních hodinách domů opilý. Po hádce nejprve 36 bodnými ranami usmrtil o devět let starší manželku a v útoku pokračoval proti čtyřem dětem ve věku deset, osm, sedm let a 18 měsíců. Také je ubodal k smrti. První tři děti byly jeho manželky z předchozích vztahů, malé batole pak jeho.

Nožem vzápětí zranil i sousedku, která se snažila bestiálnímu běsnění vraha zabránit. Celkem při svém řádění zasadil obětem 85 ran.

Proklaté místo

„Dodnes tu bytovku máme za proklaté místo a mnozí zdejší se s tím stále nesmířili. Zvlášť když se to stalo dva dny před Štědrým dnem," vzpomínala před časem v Předměřicích jedna z pamětnic.

Obžalovaný Lulek u soudu předstíral duševní chorobu a během hlavního líčení vůbec nepromluvil. Neřekl jediné slovo. Psychiatři však jeho duševní onemocnění vyloučili. V době trestného činu komunikoval s lidmi a o jeho odpovědnosti nebylo pochyb.

Samotná exekuce přitom trvala dlouhých sedm minut. V tehdejším Československu se totiž nepopravovalo takzvaným dlouhým pádem, kdy oprátka odsouzenci zlomí vaz, ale udušením. Než nastala smrt, trvalo to zpravidla několik minut. Několik dlouhých minut.

Další vrazi už dostávali nanejvýš doživotí. Třeba jako 45letý Pavel Peca, který v roce 1993 v Plotištích nad Labem u Hradce sekerou taktéž pozabíjel svou rodinu. Navzdory petici většiny místních, kteří pro něj žádali popravu.

Peca už jen doživotí

„Jsem zvyklý na mrtvoly v jakémkoliv stadiu rozkladu a zohavení, ale tohle bylo na mě opravdu moc. Tyhle obrázky nosím v sobě pořád," řekl pět let po činu tehdejší krajský státní zástupce a dnešní senátor Miroslav Antl.

Peca by předloni mohl požádat o podmínečné propuštění. Už se toho ale nedožil, zemřel v roce 2012.

Lulek však nebyl nejmasovějším vrahem, který řádil ve východních Čechách. Nejspíš osm obětí mají na svědomí Jaroslav a Dana Stodolovi, kteří v letech 2001 až 2003 napadali ze zištných důvodů hlavně starší a bezmocné lidi, které bili, svazovali a pak uškrtili. Dvojice systematicky manipulovala s důkazy, takže některé z vražd policie původně uzavřela jako sebevraždu či náhlé úmrtí.

Dostali doživotí, dnes nejpřísnější trest. Většina Čechů by si přitom přála obnovit trest smrti. Podle loňského průzkumu Centra průzkumu veřejného mínění by trest smrti by měl být znovuzaveden podle 58 procent lidí. Zhruba 35 procent populace naopak tvrdí, že by existovat neměl. Jsme ale vázáni mezinárodními úmluvami a listinou práv a svobod.

„Trest smrti je přežitek. ukázalo se to i řadou justičních omylů, na které se přišlo díky zdokonalení kriminalistických metod. Absolutní doživotní trest vidím jako jeho akceptovatelnou alternativu," míní Jan Lašek, psycholog z hradecké univerzity.

A stejně jako Amnesty International  tvrdí, že trest smrti nefunguje jako odstrašující efekt pro další potenciální zločince.