Rok poté, co sběrny druhotných surovin začaly povinně vyplácet peníze za kovový šrot přes účet, řada z nich kvůli malému obratu zkrachovala.

Výrazné snížení zájmu sběračů kovů však více než  složitá administrativa namířená proti zlodějům kovů způsobil hlavně propad výkupních cen. Místo dřívějších zhruba pěti korun za kilo železa dnes sběrny dávají sotva třetinu.

„Nová vyhláška o bezhotovostních platbách přinesla obrovský nárůst administrativy. Když peníze pošlu složenkou, polovina složenek se mi vrátí. Je to k zbláznění," řekla Carmen Bydžovská, která provozuje sběrnu Collect v Hradci Králové a v oboru působí 36 let. Sběrny podle ní prožívají nejhorší období od roku 1989.

Své pobočky v Hořicích a v Jičíně v minulých měsících zavřely firmy Kovošrot Group CZ a Pragonet trade.

Podle jednatele Pragonet trade Čestmíra Kotlanda byla hlavním důvodem nikoliv „bezhotovostní" vyhláška, nýbrž právě pád cen šrotu. Od loňského jara klesly z téměř pěti korun na asi 1,5 koruny za kilogram.

„Malé sběrny, jaká byla ta v Jičíně, to nemají šanci ustát. Při poklesu cen je marže tak nízká, že neuhradí náklady na sběrnu," dodal Kotland.

Loňské změny zpřísňující výkup kovů mohou za slabý výkup podle něj jen zhruba ze třetiny. „Řada lidí neměla účty, což výkup zbrzdilo a snížilo," míní Kotland.

Mnohým sběrnám navíc konec plateb v hotovosti nevadí. „Lidem, kteří teď uklízejí zahrádky, nezáleží na tom, kolik za železo dostanou. Ostatní asi čekají, až stoupne, a chodí méně. My jsme za bezhotovostní platby rádi, nemusíme držet velkou hotovost, pořád rozměňovat v bance drobné. Platby na účet posíláme každý den," uvedla Dagmar Grulichová z firmy Daro v Litomyšli.

A novela zákona o bezhotovostních platbách za kovy přinesla hlavně jedno obrovské pozitivum – ubylo krádeží veřejného majetku.

„Za poslední rok se z kovového majetku města nic významného neztratilo. Dříve mizely kanálové poklopy, báli jsme se někde dát měděné okapy. Opatření se neminulo účinkem," řekl starosta Chlumce nad Cidlinou Miroslav Uchytil.

Připustil ale, že když chce někdo poctivě nabytý šrot odvézt do sběrny, má to nyní komplikovanější.

Lidé však nemusí se šrotem do výkupny, ale mohou jej zdarma odevzdat na městských a obecních sběrných dvorech.

„Dřív se občas ztrácely kanály a dekly, teď bych řekl, že je to lepší," přisvědčil velitel městské policie v Litomyšli Karel Čuper.

Ve svitavské sběrně firmy Eurepap klesla poptávka na zhruba šest sedm výkupů měsíčně, před zavedením novely byla třikrát čtyřikrát vyšší.

„Naše tržby to ale významně nepoznamenalo, spíš se zaměřujeme na papír," uvedl Milan Krejčí z vedení sběrny.

Právě cena starého papíru šla narozdíl od kovů naopak výrazně nahoru. Peníze za papír navíc mohou sběrny dál vyplácet na ruku.

„Noviny se v současnosti vykupují za zhruba dvě koruny, zatímco před rokem to bylo asi za korunu," uvedla Bydžovská z hradecké sběrny Collect.

Sběrny fixlují dál
• Na sběrny surovin dohlíží Česká obchodní inspekce, která loni v celém Česku provedla 197 kontrol a nedostatky zjistila téměř ve třetině z nich.

• V Královéhradeckém a Pardubickém kraji ze 13 kontrolovaných sběren chybovaly dvě.

• Nejčastějšími prohřešky jsou neověřené váhy nebo chybějící ceníky, takže provozovatelé pak zákazníky často šidí.

• „Ani zpřísnění zákona nezabránilo sběrnám platit hotově, vykupovat veřejně prospěšná zařízení a porušovat povinnost evidovat osoby nabízející suroviny k výkupu," řekl ředitel ČOI Mojmír Bezecný.