Krupobití se přehnalo v pátek odpoledne Libereckem, pruhem postupovalo přes Hradecko a ničivou výpravu skončilo na Pardubicku.
Ne všude už mají vyčíslené škody. „Cukrovka má listy prostřílené jak řešeto,“ upozorňuje agronom Stanislav Půr ze Zemědělské společnosti Radim na Jičínsku po první obhlídce polí. Kroupy tu nemilosrdně poznamenaly i 90 hektarů kukuřice a 60 hektarů řepky z celkové výměry 150 hektarů. „Není to likvidační, ale v každém případě se zpozdí vývoj rostlin. Obilí kroupy nezasáhly, uvidíme, co bude dál,“ kroutí Půr hlavou nad rozmarným létem.

„Počasí posledních dnů nám způsobilo škody na sedmdesáti procentech plochy, to je přibližně 1400 hektarů. Některé porosty byly stoprocentně zničeny, nejhůře dopadly cukrovka a řepka. Škody odhaduji na 12 milionů,“ sumarizoval předseda představenstva zemědělského družstva Mžany na Hradecku Luděk Homoláč.

Zatímco kroupy se na Jičínsku obilí vyhnuly, na Hradecku v Mžanech sklidily za farmáře pšenici.

POJISTKA ZTRÁTY NAHRADÍ JEN ČÁSTEČNĚ

„Jsme pojištěni, ale pojistka nepokryje všechny očekávané příjmy, které bychom měli z prodeje, pokud bychom sklidili. Obzvláště proto, že porosty byly velice kvalitní a čekali jsme více úrody, než je náš pětiletý průměr,“ zdůraznil Luděk Homoláč, předseda představenstva zemědělského družstva Mžany.

Pro farmáře je nyní nejdůležitější, aby měli krmnou základnu pro skot. Musí čekat, zda se porosty obnoví, ale spíše tuší problémy. Například kukuřice, která je poškozená, může být napadena chorobami nebo plísněmi, a to by se podepsalo na další výrobě a zpracování. „Nevíme, co nás teď čeká. Nejhorší by bylo, kdyby přišlo dvouměsíční sucho,“ obává se Homoláč.

DALŠÍ DEBAKL PRO OVOCNÁŘE

Půlmiliardové ztráty na ovoci, z toho 300 milionů na jablkách. Ovocnáři už vyčíslili následky jarních mrazů. Jen úroda jablek bude v porovnání s loňskem o čtvrtinu menší. Další debakl přineslo páteční krupobití. „Kroupy poškodily ovoce na Semilsku, Jičínsku i Hradecku. Škody budou zřejmě významné, ale my je nevyčíslujeme,“ uvedl Martin Ludvík, předseda České ovocnářské unie.

Podle Ludvíka kroupy zasáhly i do končící sklizně třešní, viditelné stopy poškození zůstaly na jablkách. Někde zanechaly jen prohlubně a plody se pak dají použít pro průmyslové zpracování. Pokud ale došlo k proseknutí slupky, jablka začínají hnít a jsou nepoužitelná.

Krupobití nešetřilo ani ovocné sady Petra Kareše z Ostroměře. Dokončilo za pěstitele sklizeň třešní, jejichž květy na jaře zmrzly a z loňských třiceti tun jich letos dozrály pouze čtyři. Kareš potvrzuje i problémy s brigádníky, rukama prý nikdo pracovat nechce, a tak mnohdy část čerstvých vitamínů zůstane na stromech. „Už jsme zde měli likvidátora, kroupami je poškozeno 23 procent pětihektarové plochy meruněk,“ hlásí soukromý sadař. Výčet následků pokračuje. Jablka mají otlaky a kvůli mrazům i tady bude sklizeň o čtvrtinu menší než vloni.

Švestky a hrušky přežily naštěstí bez následků. Investovat do ochranných sítí by se možná vyplatilo, ale na to Petr Kareš po hubených letech, kdy mu mráz sežehl úrodu, nemá peníze.

TAHY OBCHODNÍKŮ

Po krupobití z minulého pátku má Zemědělské družstvo Libčany poškozenou asi třetinovou úrodu jablek, jedná se o 1300 tun.

„Žádná opatření se v podstatě nevyplatí dělat, protože obchodní řetězce drží svoji politiku. Když české ovoce není, upřednostňují dovozy ze zahraničí. Domácím producentům pak dávají za odkup ceny, jako kdyby byla úroda nebo nadúroda,“ zlobí se ředitel zemědělského družstva Libčany Jiří Pátek.