V roce 2002 jsme požádali ministerstvo financí o dotaci na rekonstrukci základní školy včetně výstavby sportoviště za školou a rekonstrukce haly SOU. Dotace jsme pak postupně dostávali až do roku 2007, kdy jsme otevřeli venkovní sportoviště. Další rok už byly dotace z tzv. "medvěda" zastaveny a také jsme se nedohodli s krajem na bezúplatném převodu sportovní haly z Královéhradeckého kraje na město. Kraj chtěl zaplatit zůstatkovou cenu haly, s čímž zastupitelstvo města nesouhlasilo, navíc vědělo, že už asi dotaci na rekonstrukci haly nezískáme. Kromě tribuny mělo v hale také vzniknout zázemí pro venkovní sportoviště. Dnes se tedy už rekonstrukce haly SOU ze strany města neplánuje. U tenisové haly v Bažantnici čekáme na vhodný dotační program. Dostavba (druhá hala s hernami na stolní tenis a spojovací krček se sociálním zázemím, posilovnou, bufetem a recepcí) má stát zhruba 17 mil. Kč. Letos byl vypsán dotační program z ministerstva školství, ale o dotaci na výstavbu a rekonstrukce sportovišť mohly žádat pouze sportovní kluby, nikoliv města.

Bohužel někteří lidé ve svých kamnech nebo kotlích pálí ještě horší věci, než uvádíte. Např. plasty, gumu, oleje, atd. Asi jste postřehl, že naši zákonodárci připravují nový zákon, který by umožnil kontrolovat, čím lidé topí. Pokud mám správné informace, tak kontrolu by prováděli pracovníci obcí s rozšířenou působností (pro nás MěÚ Jičín) na základě upozornění občanů nebo pracovníků našeho obecního úřadu. Vše je ale zatím v jednání. Druhou variantou řešení je zavedení tzv. daně z komína, čili že by ti, kteří topí pevnými palivy, platili daň, která by znevýhodňovala pevná paliva. Tím by ale byli postiženi i ti slušní, kteří topí třeba čistým dřevem. Volení zástupci (např. zastupitelé města) dnes nemají v této oblasti prakticky žádné pravomoce a můžeme maximálně upozorňovat občany, že spalovat rozličný nepořádek není správné.

Město Lázně Bělohrad daň z nemovitostí letos určitě zvyšovat nebude, i když řada měst v naší republice ke zvýšení přistoupila a někdy dokonce až pětinásobně. Na různých jednáních, kde si města stěžují na nedostatek finančních prostředků, nám odborníci vysvětlují, že máme pravomoc zvýšit právě daň z nemovitostí. Pro rok 2012 očekáváme příjem z daně z nemovitostí asi 2,4 mil. Kč, při pětinásobném zvýšení by se tento příjem zvýšil na 12 milionů Kč. V radě města však zastáváme názor, že bychom "potrestali" občany, kteří se postarali o své bydlení a navíc ti, kteří si postavili nové rodinné domy, měli být 15 let osvobození od placení této daně, což vláda před několika lety zrušila.

Lázeňský hotel na náměstí je v soukromém vlastnictví. Stavební úřad vydal pouze povolení na výměnu oken v objektu. Dle informace majitele projektant v současné době zpracovává projekt využití suterénu a propojení suterénu se sálem. Suť za objektem pochází z prací na rekonstrukci kanalizace a z prací v suterénu. Ty stavební úřad zastavil do doby předložení příslušné dokumentace a vydání rozhodnutí stavebním úřadem.

O výstavbě rozhledny na Krkonošské vyhlídce uvažoval asi před 5 lety jeden chalupář. Arnoštov a Krkonošská vyhlídka patří pod Pecku, takže jsme se několikrát sešli i se starostkou Pecky. Záměr ale nakonec nedotáhl do konce. Před několika lety připravoval T-Mobile stavbu vysílače v Uhlířích. Mělo jít o zděnou stavbu, která by sloužila také jako rozhledna. Byl hotov zajímavý projekt, společnost získala i stavební povolení, ale stavbu nezahájila. Koncem roku 2011 skončila platnost stavebního povolení. Se společností budeme určitě jednat dál, ale nedokážu odhadnout s jakým výsledkem.

Termíny plesů zjišťovali pracovníci MěKS a jsou v kalendáři města pro rok 2012. 14.1. je Rybářský ples, 20.1. matauritní ples SOU, 4.2. Hasičský ples, 11.2. Školní ples, 25.2. Strašidelný ples a 9.-10.3. Šibřinky.

Zatím jsme o tom nikdy na jednání rady a zastupitelstva města nejednali. Bruslaři zatím využívají asfaltové komunikace kolem Byšiček. A právě v lokalitě Byšiček uvažovali investoři golfového hřiště i o vybudování dráhy pro kolečkové brusle.

V Bělohradě jsou celkem 4 herny, ve 2 jsou VHP povolované městem, ve 2 videoterminály povolované ministerstvem financí. Podle nové obecně závazné vyhlášky města jsou povoleny pouze 2 herny (Lázeňský hotel a Shooters bar), ve zbývajícíh by měla platnost povolení MF pouze doběhnout. Nemyslím si, že je to více než v obdobně velkých městech. Co se týče putik (zřejmě putyk), tak nevím, které myslíte. Osobně se domnívám, že vzhledem k tomu, že jsme lázeňské město, tak by ve městě mohlo být ještě více restaurací. Zrušit herny bylo do těchto chvil dost obtížné, nyní se to městům začíná dařit. Ale zavřít restauraci město nemůže, to může pouze hygiena, živnostenský úřad nebo možná i další státní instituce.

Vánoční osvětlení na stromě na mostě jsme na léto nesundávali, neboť jeho instalace byla značně obtížná. Zub času na něm ale zahlodal, takže je už nepoužitelné. Zatím jsme rozhodli, že budeme zdobit stromky před školami, před sokolovnou a v jednotlivých částech obce a na náměstí ještě sakury za betlémem. Možná, že pro příští roky výzdobu v centru města rozšíříme, ale rozhodně ji nechceme přehánět. Co se týče mantinelů, tak už poslední roky jsme stavěli jen polovinu, neboť v severní části kluziště, kam svítí slunce, se kvalitní led nedal stejně vytvořit. Vloni jsme začali připravovat nové mantinely, které jsou na hřišti umístěny nastálo. Zároveň jsme jednali o výstavbě skateparku v severní části hřiště, navíc chceme hřiště v letních měsících využívat i jako odstavnou plochu. Postavením mantinelů kolem celého kluziště bychom si tyto aktivity dost zablokovaly. U skateparku jsme chtěli, aby skupina mladíků, která si skatepark přála, měla i zodpovědnost za udržování pořádku. Po projednání určitých zásad se ale z jejich strany další jednání zastavila. Vjezd na plochu jsme navíc upravili přímo za sokolovnou, kde jsme odstranili hliněný val (odzkoušení proběhlo při odhalení sochy sv. Anežky České). Po zkušenostech s fungováním kluziště v této zimě zvážíme postavení mantinelů kolem celé plochy. Pro mluví rozdělení kluziště na část, kde se bude hrát hokej a část, kde se bude jen bruslit, a také možnost pro různé kolektivy zahrát si hokej na celém kluzišti, proti problém s udržováním ledu v zadní části kluziště a také větší náročnost udržovat celou plochu kluziště. Hlavně ale, aby vůbec mrzlo...

Městu se nepodařilo vykoupit pozemky na trase přeložky silnic, takže kraj nemohl požádat o územní rozhodnutí na výstavbu přeložky. A bez územního rozhodnutí nemohl ani požádat o dotaci z fondů EU. Nyní nastal patový stav, který snad může vyřešit jedině nový zákon o výkupu pozemků na veřejněprospěšné stavby, kterou přeložka silnic v Bělohradě je. Je ovšem otázka, zda výstavba přeložky silnic v Lázních Bělohradě zůstane mezi prioritami kraje, neboť stav stávajících silnic II. a III. třídy, jejichž majitelem je kraj, je často terčem kritiky a kraj do nich bude muset výrazně investovat..

Jde o 51 ha lesních pozemků - Zhoří, Homolka, Dubina a Dubinka. Nyní má město celkem 88 ha lesů. O lesy se nám stará odborný lesní hospodář ing. Jiří Ulver a budeme v nich hospodařit podle platného lesního hospodářského plánu, tzn. těžit i pěstovat. Chceme pěstovat les s bohatou skladbou dřevin, který by sloužil i pro rekreaci občanů.

Dobrý den pane spisovateli, nejprve Vám moc děkuji za příjemný večer a za to, že jste knížku "Už tě vidím, Bělohrade" pokřtil. Snímek titulní stránky samozřejmě do redakce Jičínského deníku zašlu. Přeji Vám hodně zdraví a příjemné prožití blížících se vánočních svátků.

Naprosto s Vámi souhlasím, že tento dům je ostudou města. Bohužel je v soukromém vlastnictví a město může těžko s tímto stavem něco dělat. Jinak jsem v tomto rozhovoru již několikrát odpovídal na otázky k tomuto domu, stačí se podívat o několik otázek dále. Jeho stav mě trápí možná více než kohokoliv jiného i z toho důvodu, že se na mě neustále někdo obrací, ať s domem něco děláme. Trápí mě i to, že dům byl v majetku města a to ho v roce 1990 prodalo za 80.000 Kč.

Autobusové nádraží zůstane na náměstí. Pouze zadláždíme prostor směrem k zámku (u severní stěny spořitelny), kde se před několika lety budovala kanalizace. Zde vybudujeme také nový přístřešek a opravíme fasádu spořitelny včetně zatření vytvorů sprejerů. Akci jsme měli v rozpočtu už letos, ale z důvodu nemoci projektanta jsme ji museli odložit. Větve kolem cedulí při vjezdu do města zahradníci po připomínce p. Svobodného odstranili. Odstaňovali je i v minulých letech, letos už byly cedule opravdu hodně zarostlé.

Nápisy sprejerů se odstraňují poměrně těžko a my jsme je chtěli odstranit v souvislosti s novým řešením autobusového nádraží v Bělohradě. Máme hotový projekt a dvakrát jsme žádali o dotaci, ale neuspěli. Letos jsme chtěli položit novou dlažbu, postavit nový přístřešek a nádraží upravit i v místech stánku se zmrzlinou, původní projekt musíme ale zjednodušit, neboť akci budeme hradit z vlastních prostředků. Z důvodu nemoci projektanta jsme ale odsouhlasili její odložení na příští rok. Křoví u cedulí s názvem města zahradníci prořezávají, letos je ale opravdu přerostlé, takže prořez provedou co nejdříve. O umístění květináčů na těchto cedulích stejně jako na sloupech veřejného osvětlení ve městě jsme uvažovali, zatím jsme je ale neumístili i z důvodů značných časových nároků na jejich zalévání. Ve městě máme hodně květinových záhonů a zvládnout zalévání všeho je náročné. U více pozemků u Pardoubku ve směru na Miletín se vloni a letos měnili majitelé, nevím přesně, o který pozemek se jedná. Lázně Bělohrad a.s. zde požádala v souvislosti s přípravou nového územního plánu města o změnu využití na rozvoj lázeňství, někteří majitelé chtějí využití území na bytovou výstavbu, v platném územním plánu je využití části jako veřejná zeleň a části jako orná půda. Majitelem sokolovny a hřiště za ní je Tělocvičná jednota Sokol. Vedeme s ní jednání o bezúplatném převodu na město. Převod musí odsouhlasit vedení České obce sokolské a my musíme splnit řadu podmínek (umožnit její využití pro sportovní a kulturní činnost sokolské organizace, zachovat v ní sídlo Sokola, zlepšovat její technický stav, atd.). Sokolovnu bychom tedy chtěli využívat nadále ke sportovní činnosti, uvažujeme i její větší využití pro kulturní akce, neboť ve městě chybí kulturní sál. To ale předpokládá do sokolovny investovat. O hřišti za sokolovnou uvažujeme jako o parkovišti a v zimních měsících zde nadále chceme udržovat ledovou plochu. Zlepšíme i podmínky pro bruslení, neboť se nám podařilo výhodně odkoupit z Nového Bydžova plastové mantinely. Vymýšlíme i využití pro bývalé hokejové kabiny.

Na to byste se měli zeptat spíše jeho a ani nevím, jestli se za zrušení hořického gymnázia angažuje. Vím ale, že se domnívá, že gymnázií je v současné době příliš a často se na ně dostávají i žáci, kteří by spíše patřili na SOU. Tam pak žáci chybějí a celkově tím klesá úroveň školství. S tímto názorem se ztotožňuji. Jinak s ředitelem naší základní školy spolupracuji dlouho, neboť byl i členem (a velice aktivním) zastupitelstva města. Řešil jsem s ním třeba i snahu Královéhradeckého kraje sloučit bělohradské SOU s jinými školami ať už v Hořicích nebo v Nové Pace a jeho názory na problematiku školství jsem považoval za velice rozumné.

Dřevěná letní restaurace v Bažantnici byla odstraněna na jaře 1990 a JZD tehdy plánovalo výstavbu restaurace nové. Ta se ale již neuskutečnila. V roce 2000 město v místě bývalé restaurace odstranilo zbytky zdí kuchyně, zatamponovalo starý vrt s porušenou výstrojí, udělalo nový vrt, postavilo 2 altánky s chodníkem a veřejným osvětlením. Velkou zásluhu na tom měl tehdejší zastupitel pan MUDr. František Paďour. Výstavba nové restaurace je prakticky nereálná, neboť k místu nejsou dovedeny inženýrské sítě (plyn, kanalizace), vodu z nového vrtu nelze z důvodu vyššího podílu železa považovat za pitnou a nevyhovující pro restauraci je i přívod elektrické energie. Navíc byl park Bažantnice po roce 1990 vyhlášen přírodní památkou. Z tohoto důvodu jsme třeba měli i určité problémy s výstavbou tenisové haly, i když je mimo přírodní památku. Zatím jsme ani na zasedáních zastupitelstva města nikdy výstavbu nové restaurace v Bažantnici neřešili. Možná, že určitou roli sehrály i špatné zkušenosti města s provozováním či pronajímáním pensionu Pardoubek. Takže vás musím zklamat, i když i já často na letní restauraci v Bažantnici nostalgicky vzpomínám.

Pro tyto velkoobchodní řetězce jsme příliš malé město. Před několika roky se na nás obrátil jeden řetězec se zájmem o stavební pozemky, po provedeném průzkumu trhu jeho zájem ale ustal. Vloni oslovil všechny řetězce jeden soukromý majitel pozemků v Bělohradě s nabídkou využití těchto pozemků pro výstavbu marketu, ale neobdržel ani jednu pozitivní odpověď. Většinou se dozvěděl, že ve městěch s velikostí pod 4 tisíce obyvatel výstavbu obchodu nepřipravují.

Rozdíl mezi projektovou dokumentací k územnímu řízení a projektovou dokumentací ke stavebnímu povolení upravují příslušné zákony a vyhlášky, kterými se ve své činnosti musí řídit stavební úřad. Jde např. o vyhlášky č. 499/2006 Sb. a č. 503/2006 Sb. K vaší záležitosti - územní rozhodnutí na stavební úpravy a přístavbu Pižlova domu jste obdržel 14.3.2008. O stavební povolení jste poté vůbec nepožádal. Vyhláška města o výherních hracích automatech nabyla účinnosti 3.1.2009, takže jste měl dost času o stavební povolení požádat. Vyhláška o VHP byla před nabytím účinnosti 14 dnů zveřejněna na úřední desce, aby k ní mohli občané podávat připomínky. Z vaší strany žádná připomínka nepřišla. A těžko budou zastupitelé povolovat umístění VHP v objektu, na který není ani stavební povolení. Vyhlášku však může zastupitelstvo kdykoliv upravit, ani o to jste nepožádal. Naopak jste mě informoval, že před vámi je nová výzva - Lázeňský hotel. Zde jsem vám nabídl pomoc i např. reportáží o rekonstrukci objektu na internetové Naší televizi - to jste odmítl. A možná v tom je chyba, že občané nemají informace o vašm záměru s Lázeňským hotelem. Co se týče vašich posledních dotazů, tak nechápu co s nimi sledujete a na podobné úrovni s vámi diskutovat nebudu.

Svoji odpověď k Pižlovu domu a k Lázeňskému hotelu jsem si znovu přečetl a zjistil jsem, že v rozporu s pravdou je pouze jedna věc, a to rok prodeje Pižlova domu ze strany města, neboť prodej se uskutečnil v roce 1990 a nikoliv v roce 1992, a cena, za kterou město dům prodalo činila 80 tisíc Kč, nikoliv 40.000 Kč, jak jsem uvedl já. Dům totiž kupovaly 2 subjekty a každý hradil 40.000 Kč. Za vším ostatním v odpovědi si naprosto stojím. Co se týče stavebního povolení, tak ani na rekonstrukci Pižlova domu ani na rekonstrukci Lázeňského domu nepředložil jejich majitel projektovou dokumentaci pro stavební povolení a o stavební povolení nepožádal, takže nikdy nebyl "na dosah stavebního povolení". Stavební povolení však nevydává město jako orgán samosprávy, ale stavební úřad jako orgán státní správy. Majitele obou objektů jsem několikrát přijal, měl možnost se zúčastnit i jednání rady města a snažili jsme se mu vyjít vstříc při rekonstrukci obou objektů, Např. u Lázeňského hotelu žádal o zřízení vstupu do vinárny přímo z náměstí, rada města k tomuto dala předběžný souhlas s tím, že chce vidět projektovou dokumentaci. Ta nám však nebyla do dnešního dne předložena. U Pižlova domu jsme mu vyšli vstříc jak při řešení přípojek inženýrských sítí a úprav přilehlých chodníků, tak při řešení budoucího využití veřejných WC. Vyhláška města o výherních hracích přístrojích nabyla platnosti 3.1.2009. Jsou jí povoleny 4 objekty ve městě, kde je možné VHP provozovat. Těžko lze povolit provozování VHP v objektu, ne který není ani požádáno o stavební povolení.

Jestliže se někdo potuluje v parku a vypadá jako individuum, těžko s ním někdo něco udělá, protože neporušuje žádný zákon. Snažíme se bojovat proti žebrajícím opilcům v centru města. Vydali jsme vyhlášku o zákazu požívání alkoholu na veřejnosti, spolupracujeme s Policií ČR a od 1. května 2011 máme smlouvu se soukromou bezpečnostní agenturou. Problémem je, že místní občané i návštěvníci města dávají těmto lidem peníze, za které si kupují alkohol a poté narušují veřejný pořádek. Blíže celou problematiku vysvětluje člen rady města a zároveň policista pan Jan Pavlásek v Bělohradských listech, které vyjdou 27. května. Co se týče Lázeňského hotelu (neboli kulturního domu ČSAD), tak ten prodal tehdejší MěNV už na začátku 70. let minulého století ČSAD Hradec Králové a po roce 1990 hotel přešel na ČSAD Semily. Tato organizace ho prodala v roce 2009 soukromé osobě. Není tedy pravda, že Lázeňský hotel prodalo město. Město možná mohlo v roce 2009 Lázeňský hotel od ČSAD Semily koupit, cena však činila cca 15 mil. Kč a po zvážení nákladů nutných na rekonstrukci objektu a na budoucí provozní náklady toto však neučinilo. Koupit Lázeňský hotel by toitiž znamenalo zastavit ostatní investiční akce města. Stav "baráčku" neboli Pižlova domu na Malém náměstí mě také velice mrzí. Město ho prodalo v roce 1992 za 40 tisíc Kč. Po svém nástupu do funkce starosty v roce 1998 jsem se snažil tento dům znovu získat do vlastnictví města a vybudovat v něm informační centrum. Tehdejší majitelce jsem po schválení zastupitelstvem města nabídl částku 800 tisíc Kč, ona mně však sdělila, že je to směšná částka. Na stav domu se mě často ptají občané i návštěvníci města a stejně jako vás mě bolí u srdce, když jim tento neutěšený stav vysvětluji. Bohužel ani Lázěňský hotel ani Pižlův dům nejsou kulturními památkami, takže jen obtížně lze zabránit jejich devastaci.

S myšlenkou golfového hřiště na Byšičkách se na mě obrátila skupina investorů na jaře 2008. Pozemky (cca 80 ha) zde získala restituentka, statek Nový dvůr pak investoři od státu odkoupili. Následně požádali o změnu územního plánu v této lokalitě. Změna byla schválena až v prosinci 2010, neboť muselo proběhnout posouzení vlivu na životní prostředí a proti golfovému hřišti navíc protestovalo dost místních občanů. Území pro golfové hřiště bylo nakonec zmenšeno o celou plochu mezi kostelíkem, hájenkou a rybníky Bahníkem a Zákopským a o západně orientované stráně kolem kostelíka sv. Petra a Pavla. V současné době připravují investoři projekt golfového hřiště a rekonstrukce Nového dvora. Zároveň chtějí při tvorbě nového územního plánu města znovu požádat o využití plochy východně od kostelíku pro golfové hřiště, neboť chtějí vybudovat 18 jamkové hřiště a to by složitě umísťovali pouze na pozemky západně od kostela. Investoři připravují projekt tak, aby golfovým hřištěm neomezili návštěvníky hřbitova na Byšičkách, procházející nebo projíždějící turisty a ani se nechtějí žádnou jamkou přiblížit k rybníku, což byly i požadavky města. Osobně si myslím, že golfové hřiště může být velice pozitivním prvkem pro další rozvoj našeho města.

Záchytku určitě zřizovat nebudeme. Problém s opilými žebrajícími bezdomovci, kteří obtěžují občany a návštěvníky města, řešíme přes Policii ČR a od 1. května ve městě působí bezpečnostní agentura. Bohužel zákony nedávají v této oblasti městům příliš pravomocí. Podrobnější článek o problému bezdomovců přinese příští číslo Bělohradských listů, které vyjde 27. června. Článek připravil policista a člen rady města pan Jan Pavlásek.

Mít uklizené a čisté město je pro mě priorita od mého nástupu do funkce v roce 1998. V 90. letech jsem hodně jezdil do Švýcarska a vždycky jsem obdivoval pořádek ve švýcarských městech a říkal si, proč by to nešlo i u nás. Máme vlastní technické služby, které jsou za úklid města zodpovědné. Oproti jiným městům nejsou samostatnou organizací a vpodstatě je řídí místostarosta. Takže nepracují pro jiné firmy a pro soukromníky, ale pouze pro město. Po svém nástupu do funkce starosty jsem prosadil i zřízení funkce zahradníka, dnes máme zahradníků 5 a od jara do podzimu k nim přibíráme 6 pracovníků na veřejně prospěšné práce.

Naše město má určitě co nabídnout jak zájemcům o historii, kulturu či sport. Ve městě jsou 2 muzea, v Památníku K.V.Raise v současné době probíhá velikonoční výstava a je zde stálá expozice o životě a díle největšího bělohradského rodáka spisovatele Karla Václava Raise. Fričovo muzeum zaměřené na geologické, přírodopisné a národopisné sbírky bude otevřeno od května. Z historických objektů je zajímavý kostel Všech svatých se hřbitovem, kde je např. hrob Raisových rodičů, barokní zámek, novorenesanční Lázeňský hotel či typické podkrkonošské roubenky. Nalákat bych vás mohl i na výlety do okolí - pěší např. na Byšičky s kostelíkem sv. Petra a Pavla nebo na Hřídeleckou hůrku, což je třetihorní sopka. Zajímavé jsou i cyklistické výlety třeba na Zvičinu, na Pecku, na Hořické Chlumy či na zříceniny hradů Kumburk a Bradlec. Ve městě jsou i bohaté možnosti sportovního vyžití - tenisová a víceúčelová hala, 2 fotbalová hřiště, kurty na tenis a volejbal, moderní minigolf či lázeňský plavecký bazén. A Anenské slatinné lázně nabízejí jak příjemné posezení v kavárně, tak i lázeňské procedury jako masáže nebo různé koupele.