Každý rok mě „nadzvedne ze židle" diskuse o tom, že nám na jaře úřední předpisy seberou hodinu života. Letos se tím dokonce zabývá i europarlament. Zřejmě je to důležitější než to, že Němci chtějí ostatní Evropany diskriminovat zavedením poplatku za používání jejich dálnic.

Mně osobně letní a zimní čas vyhovuje. Ráda trávím čas venku, a v létě je fajn, že je světlo třeba až do devíti hodin večer. Nesouhlasím s tím, že kvůli úsporám je letní čas již zbytečný. Pro nás, a jistě i další lidi, je docela úspora, když 7 měsíců v roce svítíme doma až třeba od devíti večer, případně, skoro vůbec, protože „rovnou z venku jdeme spát". Souhlasím s panem Lubomírem z Rychnovska, že lidem, kteří jezdí do práce na šestou, ani nepřijde, jestli je tma nebo svítá. A lidé, kteří jezdí do práce na osmou, jezdí za světla ať je letní, či zimní čas.

Pokud se chtějí europoslanci zabývat nějakými vlivy na lidský organismus, měli by se zaměřit na práci v noci. Podle mě je práce v noci pro lidský organizmus a jeho biologické hodiny horší, než to, že se dvakrát ročně změní o hodinu čas. Jsem přesvědčena, že většině pracujících na nočních směnách změna času vadí méně, než ta práce v noci. Všem těm odpůrcům změny času, kteří noční směny nezažili, i všem odborníkům z různých oborů, panu Pavlu Svobodovi a panu senátorovi Petru Šilarovi, bych dopřála minimálně půl roku střídání ranní, odpolední, noční.

Po třiceti letech práce tzv. od 7 do 15.30 hodin teď dělám na tři směny. Za celou dobu jsem nikdy neměla problém se změnou na letní či zpět na zimní čas, ale rok mi trvalo, než jsem si jakžtakž zvykla na noční směny. A i dnes, přestože se po noční dostatečně vyspím, tak jsem někdy celé odpoledne „jako praštěná". Jsem pro zachování letního a zimního času. A pokud by měl opravdu být jen jeden čas, tak jsem pro ten letní.    Libuše Menčlová, Libunec