„Chtěla jsem hlavně lidi zvednout od televize a počítačů. Dostat je ven, do přírody a obohatit jejich den," prozradila nám Novotná důvody, proč se rozhodla uspořádat dřevosochání. I ona sama zde předváděla kouzla s motorovkou a my měli příležitost vidět, jak jí pod rukama vzniká sova v životní velikosti. Pozvání Novotné přijali také její dva řezbářští kamarádi.

Jaromír Dědek se práci se dřevem věnuje profesionálně. „Vyrábím kromě soch šperky, sponky do vlasů a podobně. Není to pro mě jen práce, ale hlavně koníček," svěřil se nám Dědek, který se k dřevosochání dostal ve svých pětačtyřiceti letech, kdy se z ničeho nic ocitl bez práce a nebyl schopný nové zaměstnání najít.

„Bylo to těžké období. Nikde mě nechtěli přijmout a já přemýšlel, co dál. Bavila mě práce se dřevem, rodina mi řekla, ať se tím zkusím živit. A ono to vyšlo," vysvětlil nám Dědek, jak se jeho koníček stal jeho obživou.

Druhým umělcem byl Ivan Šmíd, pro kterého je stejně jako pro jeho dva kolegy práce se dřevem každodenním chlebem. „Vyřezávání ze dřeva bylo mým velkým koníčkem. Profesionálně jsem se mu začal věnovat zhruba před dvaceti lety," prozradil nám Šmíd a dodal: „Mojí specializací je figurální dřevořezba. Zaměřuji se tedy především na sochy v nadživotní velikosti, betlémy a podobně."

Návštěvníci si setkání velmi pochvalovali. „Chtěla jsem vidět, jak z obyčejného špalku vznikne umělecké dílo. Zajímal mě celkový proces výroby. Jsem nadšená," podělila se s námi o své pocity návštěvnice z Liberce. 

První ročník dřevosochání, který se konal v Libunci na farmě Marty Novotné měl velký úspěch. „Nic jsem si od toho neslibovala, hlavně jsem chtěla, aby si lidé i moji přátelé užili pohodový den. Akce se podle mého názoru vydařila a pokud to bude jen trochu v mých silách, doufám, že se tu potkáme i za rok," řekla nám spokojeným hlasem samotná pořadatelka.