Ostatně není divu. Na zkoušce ovládala osmdesát tanečnic a dva tanečníky. Činila tak slabým hlasem, protože její žákyně i žáci vědí, že v téhle chvíli mají poslouchat důležitý pokyn a ztiší se. To je jeden z jejich skvělých výchovných principů. Tanečnice visí na své učitelce očima, respektují ji a výsledky práce byly na vystoupení vidět. Nádhera.

Ta nespočívala jen v kráse pohybu, hudby, barev, či kostýmů a samozřejmě lidského těla. Je i v lásce k tanci, chcete-li baletu. Ve skvělé souhře žákyň, pardon, i žáků, s učitelkou. Umí to s nimi. Napomene, ale nastane-li vhodná chvíle, tak pochválí.

Prezentace
Devatenáct různých čísel mělo vystoupení, počítáme-li vtipné průvodní slovo Ondřeje Koláčného. Slavnostní Gaudeámus uvedlo vyřazení absolventek a bylo to věru a po právu důstojné. A pak rozličné rytmy a tomu odpovídající názvy. Košiláček a pradlenky, Vzpomínka v růžovém, Ples na zámku. To jsou skladbičky a skladby, které vymezují věkové rozpětí. Je milé v zákulisí pozorovat žákyně a žáky, soustředěné na vystoupení. Sledovat napětí v tváři, i když je dán jasný pokyn paní učitelky:

„Usmívat se, dívky, usmívat." Není lehké připravit pro každý rok něco nového, zajímavého, co překvapí. Tuším, že Voda se jmenuje scéna s igelitovou plachtou, která se pohybem dívek vlní. Převleky. Některé tanečnice vystupovaly až ve třech číslech programu. Přitom představení musí mít spád.

Eva Černochová, nositelka medaile MŠMT za vynikající pedagogickou práci odvedla se svými žáky skvělé dílo.   Bohumír Procházka