VYBERTE SI REGION

Jak se tanec stává drogou

Jičín – Zuzana Richterová vede skupinu tanečního divadla už pátým rokem. Každou středu probíhají na Valdštejnském náměstí, v sále K-klubu taneční lekce. Tentokrát tanečníci prostor zaplnili svými vířivými pohyby i v neděli.

12.3.2016
SDÍLEJ:

Kurzy tance v jičínském Káčku.Autor: Kristýna Břeská

„Je důležité mít propojené tělo a mysl. Nepřemýšlet během tance, ale plně tančit," opakuje lektor Michal Záhora účastníkům tanečního workshopu. „Je to můj třetí seminář s Michalem, je to náročné, je to výzva, ale umožňuje mi to se opět posunout ve svém věku někam dál," říká účastnice Martina Brunerová.

Michal Záhora přijíždí první neděli v měsíci učit skupinu techniku současného tance. Zapojit se může každý.
„Ale jak to máme udělat?" ptá se tanečnice Mirka Kotrčová, když Michal vysvětluje, jak je důležité neustále koordinovat mozek s pohybem. „Proto se tančí každý den," odvětí Zuzana Richterová, která skupinu vede.

Michal Záhora si na každé setkání připraví pohybový princip, který tanečníky učí. „Jedná se o přirozené pohybové principy našeho těla. Snažíme se objevit to, co je tělu přirozené," říká Michal. Zaměřuje se dále na práci s dynamikou pohybu, využití prostoru a propojení tance s hudbou.

„Líbí se mi Michalův způsob vysvětlování principu pohybu, to jak vychází ze středu těla a periferie následují," říká Martina Brunnerová.

Michal Záhora absolvoval Konzervotoř Duncan Center a čtyři roky byl jejím ředitelém, tančil v několika zahraničních souborech, vyučoval na zahraničních tanečních školách a je členem českého souboru NANOHACH.

A proč právě profesionál jako je Michal přijíždí každou první něděli učit skupinku amatérů do Jičína? „Je něco jiného učit studenty na konzervatoři, profesionální tanečníky a amatéry. To, co mě na učení amatérů baví, je ten obrovský zájem a radost, se kterou tančí, bez jakékoli nezdravé ambice. Také vidím, že nové poznatky příjímají a jsou s nimi schopni pracovat. To je to, co mě naplňuje."
Účastnice workshopu a členka skupiny Zuzana Zilvarová tancovala od malička jak klasický, tak moderní balet v místní ZUŠ, a následně začala navštěvovat kurzy pro dospělé v Káčku. „Se Zuzkou Richterovou jsem objevila nový svět tance. V hodinách se naučíme nějakou variaci, jejíž principy využíváme v improvizaci. Tam už člověk začíná tančit sám za sebe, uvolní se, ztratí hlavu, zároveň pracuje s ostatními tanečníky a hledá k nim důvěru."

Potřeba tance
Když Zuzana Richterová začala žít rodinný život a přestěhovala se do maloměsta, neznamenalo to konec jejích tanečních aktivit. „Cítila jsem silnou potřebu tanec předávat dál. Chtěla jsem najít skupinku lidí, se kterou se sejdem, oblíknem si tepláky a budeme tančit." Jičínský K-klub jí poskytl skvělé zázemí a Zuzana otevřela lekce tanečního divadla. „Nejhorší pro mě bylo, když jsem udělala ukázkovou lekci a z patnácti lidí dorazili na další hodinu dva. Přišla jsem z divadla (Farma v jeskyni, pozn. redaktorky) a neodhadla jsem, co je laická věřejnost schopna strávit, například být zpocený před ostatními."

Taneční divadlo stojí na práci s jednotlivými složkami, které nás tvoří, s tělem, s rozumem a s emocemi.
„Pro mě se tanec neliší od divadla. Emoce, které vedou herce na jevišti, vedou i pohyb v tanci. To je pro mě taneční divadlo. Samozřejmě je důležitá i technika, kterou nelze opomíjet, ale cílem je skrze fyzično objevovat vnitřní svět a skrze vnitřní svět hledat pohybové hranice a možnosti našeho těla."

Tanec přináší členům skupiny pocit svobody a je pro ně způsobem, jak objevovat sám sebe. „Ty momenty ve svém přirozeném pohybu jsou pro mě uvolňující a zároveň mě to učí disciplíně. Když se cítím frustrovaný, nemůžu si po půlhodině říct, tak fajn, já jdu domů," říká Vojtěch Drahoňovský, člen skupiny.

„Pohyb jako takový přináší radost a my se ho snažíme propojit s vnitřním světem, pak prožíváme zážitky a tanec se stává drogou," dodává Zuzana Richterová.   Kristýna Břeská

Autor: Redakce

12.3.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Stát podruhé obere vlastníky půdy

Okradl je za komunistů, teď je oškube znovu. Za pozemky, které stát lidem kdysi sebral, jim nedá náhradní, ale jen směšně málo peněz. Půda prý došla, dozvídáme se poté, co statisíce hektarů od státu lacino získali zemědělci a překupníci. Na restituce je přitom pozemků ještě dost. Stát si chce ale půdu zcizenou vlastníkům za bývalého režimu nechat, aby měl rezervu pro své plány. Třeba na budování nových přehrad.

Krajský fotbal: Že se vede o přestávce? Kunčice ve druhé půli zkolabovaly

Královéhradecko - Krajské fotbalové soutěže - I. A třída a obě skupiny I. B třídy - absolvovaly další várku zápasů.

Nehoda po bouři kvůli stromu, krádež mobilu a neukradený bicykl

Miletínsko - Do velmi nepříjemné situace se dostal v pondělí 29. srpna před jednou hodinou ranní řidič osobního vozidla Škoda Yeti, kterého u Miletína zastihla silná bouře.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies