Nyní se v jeho packém ateliéru s výhledem na klášterní kostel rodí busta zpěváka a hudebního skladatele Petra Hapky. A nebyl by to Králíček, aby nepřišel s něčím originálním. Podobiznu, zatím vtisknutou do tvárné hlíny, umístil na klaviaturu. Jedinečně tak vystihl Hapkovo propojení s hudbou a Králíčkův Hapka tak „jede" na hudební vlně.

„Chtěl jsem dát dílu určité tempo, náboj, vlnu, která se objevuje v jeho muzice. Proto klasický žulový podstavec nahradí moderně pojatý sokl. Socha by měla být volná, rozevlátá, tak jako Hapkův hudební styl," vysvětluje své volné pojetí tématu.

Hliněný model bude odlit do bronzu, aby se mohl blýsknout před Zpívající fontánou v Mariánských Lázních. Pro ni oblíbený skladatel a zpěvák složil jednu z prvních písní, proto volba tamní radnice padla na Hapku. 

Nová Paka – Ani výběr Alberta Králíčka nebyl náhodný. Umělec má v Mariánských Lázních dva své otisky. Na kolonádě stojí od roku 2014 dva monarchové z bronzu, Franz Josef a anglický král Albert Edward VII., kteří se tu zhruba před sto padesáti lety potkali.

A nesmíme opomenout další zajímavost. Jednu z fontán na nedaleké kolonádě Rudolfova a Karolínina pramene instalovala novopacká firma LÁF, s kterou Králíček sousedí přes potok.

ZPÍVAJÍCÍ FONTÁNA

Zpívající fontána je multimediální koncertní fontána na kolonádě Maxima Gorkého v Mariánských Lázních. Pochází z roku 1986 a je vyrobena z nerezu a kamene. První píseň přímo pro fontánu složil Petr Hapka. Pro svoji skladbu udělal také první choreografii.

Zajímalo nás, zda bylo pro Alberta Králíčka náročnější vypodobnit sedícího Josefa Švejka na lavičce a nebo vtisknout neživému materiálu podobu Petra Hapky?

„Obě díla jsem vytvářel podle fotografií. Složitější pro mě bylo zachytit Švejka, kterého představoval pan Hrušínský. Musel jsem se držet filmové postavy a studovat i vojenskou uniformu. U Petra Hapky jsem měl volnou ruku, rozlet. Vznikla tak klasická busta s propojením piana, se kterým byl srostlý," popisuje svůj originální nápad.

Nová Paka dala českému umění hned několik významných sochařů, a to Stanislava Suchardu, Bohumila Kafku nebo Ladislava Zívra.

I když je Albert Králíček muzikant a hudba jeho tvorbu ovlivňuje, přiznává, že Hapkovy písně si při práci zrovna nepouštěl, i když skladba S cizí ženou v cizím pokoji patří mezi jeho oblíbené.

Na otázku, jak dlouho studoval Hapkův obličej, okamžitě reaguje: „Některé obličeje se rodí těžko, jsou náročné, ale pana Hapku se mi podařilo ztvárnit celkem rychle, protože je hodně charakteristický. Prostě mi to šlo samo," usmívá se Králíček, pod jehož rukama vznikala socha během měsíce a půl.

Nyní čeká skulpturu otisk do vosku a poté do bronzu. U Zpívající fontány se objeví v květnu příštího roku.
Králíčkovy stopy tím nekončí, pro město Jičín už má připraven návrh lavičky Elišky Smiřické, kterou tvoří její chodidla, otočená k nebi.